Výsledek pro: Rok narození 1957

Výbor z rozsáhlého celoživotního díla zpřístupňuje šestadvacet autorových statí, které v letech 1957–2021 vycházely na stránkách různě zaměřených sborníků a odborných periodik.

Církev československá (od roku 1971 Církev československá husitská) vznikla v roce 1920 ve snaze o podnícení nové české reformace, chtěla dát občanům nové republiky moderní, národně uvědomělé náboženství.

Svazek shrnuje dosud knižně nepublikované studie a články Jana Tesaře věnované nacistické okupaci a úsilí české kultury o „nalezení nového národního vědomí“ tváří v tvář tehdejšímu smrtelnému ohrožení.

Rozsáhlá práce Františka Kautmana provede čtenáře naší téměř stoletou historií. Analyzuje vliv společenských i politických zvratů a proměn na svébytnost českého národa a snaží se nalézat možná východiska pro jeho začlenění do soudobého světa.

Kniha poskytuje komplexní srovnávací analýzu průběhu tohoto procesu v Německé demokratické republice, Československu, Bulharsku, Rumunsku, Maďarsku a Polsku.

Monografie se zabývá různými vymezeními národa v českém prostředí v období od konce napoleonských válek do roku 1895.

Od vpádu Oročimarua do Konohy a Sasukeho útěku uplynuly už více než dva roky. Naruto se se svým mistrem po náročném tréninku vrací do rodné vesnice a zjišťuje, že ani ostatní nezaháleli.

Moravské pohádky Matěje Mikšíčka jsou jedněmi z prvních sebraných pohádek na území Moravy, které postupně vycházely od roku 1843. Toto upravené vydání vychází z edice vydané mezi lety 1926 a 1928 nakladatelstvím I. L. Kober v Praze.

České vydání Kytice s originálními ilustracemi Tomáše Řízka je důstojným připomenutím stého sedmdesátého výročí jejího prvního vydání (1853) a dalším z řady vydání ilustrovaných mnoha významnými českými výtvarníky.

Kolektivní monografie představuje další výtěžek výzkumu divadelního díla Jiřího Frejky, podnikaného v Ústavu teorie scénické tvorby Divadelní fakulty AMU.

Je adresována všem lidem s citem pro minulost a zvláště zájemcům o fotografování – včetně těch, kteří zveřejňují dnešní obrazové památníky na vlnách nových médií.

Ve třetím a posledním svazku svých Pamětí zachytil profesor František Weyr (1879-1951) život v Praze za druhé světové války, popsal své působení v Brně na obnovené Právnické fakultě v letech 1945-1948, vylíčil průběh únorového převratu.

Oproti prvnímu a druhému svazku publicistiky, jejichž stati tematizovaly takřka výhradně literaturu a kulturu Sovětského svazu, se autorův zájem rozšířil na písemnictví domácí a na překlady z dalších literatur.

Třetí svazek monumentálního deníkového díla významného českého filmového režiséra zahrnuje jeho deníky z let 1959–74, tedy z doby, kdy vznikly jeho filmy, k nimž nejen napsal scénář, ale které také režíroval.

Co přesně se onoho památného dne, kdy bylo vysílání zahájeno, odehrálo? Co bylo v následujících měsících na programu? Jak se vyvíjela Československá televize do okamžiku, než získala právní subjektivitu a nabalila na sebe milion koncesionářů?

Zajímavosti o fotbalových reprezentacích z celého světa v knize aktivit se spoustou samolepek fotbalových dresů.

Magazín Paměť národa existuje už od roku 2019, a teď o sobě dává vědět i v tištěné verzi. V listopadu 2022 vychází výběr nejzajímavějších příběhů, které se letos objevily na stránkách magazin.pametnaroda.cz.

Monografie uvádí legendu o sv. Wilfridovi do historických souvislostí, zabývá se důvody vzniku textu, jeho datací i rozdílnými názory na osobnost autora. Podává přehled událostí Wilfridova života, o nichž máme zprávu z uvedené legendy.

Dějinná traumata v minulém století jsou v knize představena čtyřmi klíčovými událostmi československých dějin.

Kniha približuje najzložitejšie obdobie v živote Gustáva Husáka, ktoré začalo jeho zatknutím vo februári 1951 a skončilo sa až po vyše deväťročnej „Kalvárii“ prepustením na slobodu.