V knize Jiřího Přibáně nalezneme tematicky uspořádané eseje, které autor publikoval v průběhu posledního desetiletí. Jeden z esejů dal název celému výboru.
Časopis je věnován novověkým evropským a americkým literaturám, s výhledy do jiných kulturních oblastí. Důrazem na komparativní přístup přispívá k integraci literárněvědného studia.
Mladá švýcarská novinářka Julie právě prožívá nejšťastnější období svého života. To však brzy pomine, když se ji hlava největšího státu světa rozhodne vygumovat z historie.
Částečně autobiografický román Cesta pouští vznikal v osmdesátých letech a autor jej považoval za nejdůležitější ze svých děl. Jak sám řekl – „je psán vlastní krví“.
Jedná se o vysoce hodnotnou memoárovou literaturu, která odkrývá mnohé z našich nedávných dějin, především společenské a politické poměry v Československu padesátých a šedesátých let.
František Novotný (1886–1961) se rozhodl předat svým dětem zprávu o době, v níž žil. Psal pro budoucnost, a tak věděl, že co se zdává být atraktivní v přítomnosti, časem na hodnotě obvykle ztrácí.
Kolektiv historiků z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze sleduje politické dějiny SSSR v kontextu porevolučních ekonomických a sociálních změn.
V roce 2011 si světová kulturní veřejnost připomněla významné výročí - 1710 let od přijetí křesťanství v Arménii. Revue Parrésia se rozhodla také oslavit toto jubileum - páté číslo proto přináší celkem 8 armenologických příspěvků.
Vztahy světa a Ruska se datují od středověku. Více jak tisíc let jsou diplomacie,
válčení, politika, obchod i obyčejné lidské vazby doprovázeny jazykovou komunikací, učením se jazyka a tím i soustavným poznáváním a vzájemným obohacováním.
Ukrajinské události, vnitřní vývoj Ruska a konečně i politika takzvaného Západu byly motivacemi setkání o vztahu Ruska a Západu (a vice versa) v dějinách i současnosti, setkání, z něhož vznikl tento soubor textů.
Sborník si klade za cíl alespoň rámcově a v hlavních bodech mapovat roli Ruska jako jednoho z klíčových aktérů působících v prostoru, který byl ještě před patnácti lety kontrolován tehdejším sovětským Ruskem v rámci Sovětského svazu.
Kniha je rozsáhlou studií dějin Ruska v 18. století. Přední český historik František Stellner zde rozpracoval politický a diplomatický vývoj carského Ruska s ohledem na mezinárodní vztahy a konsekvence z toho vyplývající.
Velmi heterogenní etnická i náboženská struktura populace, podpořena mnoha historickými křivdami a množstvím autonomních subjektů, vedla k tomu, že rozpad SSSR probíhal nejproblematičtěji v oblasti jižního Kavkazu.
