František Novotný (1886–1961) se rozhodl předat svým dětem zprávu o době, v níž žil. Psal pro budoucnost, a tak věděl, že co se zdává být atraktivní v přítomnosti, časem na hodnotě obvykle ztrácí, kdežto jako nejcennější se mohou ukázat věci a děje zdánlivě všední: zákruty příbuzenských vztahů, příhody z rodných Koryčan, z gymnázia v Kyjově, z...