Publikace je přehlednou příručkou mapující nejdůležitější exotické materiály používané v uměleckém řemesle, kdy každé heslo tvoří komplexní informační soubor o původu, povaze, výskytu a užití materiálu.
Za první světové války se stal běžnou součástí slovníku krajanských komunit pojem "naše česká věc". Zjednodušeně se tak nazýval program československého zahraničního odboje, jehož cílem byl rozpad Rakousko-Uherska a vznik nezávislého československého státu
Publikace je určena nejen studentům a adeptům studia umění a jeho dějin, ale i širší kulturní veřejnosti. Toto vydání zohledňuje vývojem překonané dílčí poznatky vědy o umění a navíc k výkladu poprvé nabízí ilustrace.
V letech 1919–1922 byla Podkarpatská Rus ožehavou otázkou vnitřní i zahraniční československé politiky. Příslušnost Podkarpatské Rusi k ČSR ovlivňovala podobu bilaterálních vztahů s bezprostředními sousedy, Maďarskem i Polskem.
Počínaje 18. stoletím, kdy habsburské impérium získalo velmocenský
status, se na jednom jeho konci začaly díky ekonomické vyspělosti
dostávat do popředí dění české země a na opačné části říše se klíčovým
místem postupně stával Terst a severní Jadr
Československo, stát, v němž většina obyvatel dnešní České republiky prožila většinu života, patří dnes již do historie. Vztahy mezi dvěma národy, které se na víc než sedm desetiletí sešly v tomto státě jako ve svém domově, ale zůstávají živé a blízké.
Češi a Slováci před rokem 1914 žili v rozdílných světech rakouského a uherského prostředí. Tématem publikace jsou především vzájemné vztahy a míra povědomí jednoho národa o druhém před vstupem do společného státu.
Kniha provází čtenáře složitým labyrintem dějin Uzbekistánu, země v srdci Asie, přes niž se valily migrační i dobyvatelské vlny Árjů, Peršanů, Makedonců a Řeků, Arabů, Turků, Mongolů a poté i ruskojazyčného obyvatelstva.
Publikácia, koncipovaná ako „Múzeum v knihe“ dokumentuje priebeh 2. svetovej vojny v bývalom Československu od sudetskej krízy v roku 1938 až po národné povstanie a oslobodenie v máji 1945.
Kniha na základě tajných materiálů čtenářům předkládá důkazy o tom, jak se mocní sovětští vládci přes svůj deklamovaný materialismu uchylovali i k jiným lékařským praktikám, postavených na východní filosofii a mystice.
Rusku kdysi vládl car – gosudar vseja Rusi. A potom v rudých časech diktátor Stalin a mocní, z nichž máme nejhorší zkušenosti s Brežněvem a nejlepší s Gorbačovem. Nyní je ale v čele Ruska prezident Vladimir Putin.