Praha se v meziválečném období stala jedním z předních center emigrace z bývalého ruského impéria, a to i díky vstřícnému postoji mladé republiky a její politické reprezentace. Publikace, věnovaná výtvarné scéně „ruské Prahy“, se neomezuje na autorky
Autor se ve vzpomínkách vrací do dětství, které narušila první světová válka a bolševická revoluce v SSSR. V jedenácti letech se svými rodiči emigroval do Estonska, strastiplná pouť byla poznamenána dokonce smrtí autorova bratra a sestry.
Autobiografická kniha Kámen a život pojednává o životě a práci českého geologa, který byl během své profesionální kariéry zaměstnán v Ústředním ústavu geologickém v Praze, učil na univerzitě v Kuvajtu...
Kniha podává plastický obraz o výjimečné osobnosti české kultury a jejím díle: je věnována básnickému, kritickému, publicistickému, badatelskému a společenskému působení i osobnosti Andreje Stankoviče .
Když se dva rozhodnou v žigulíku objet svět…. „V celém Rusku se nenašli dva blázni, kteří by s kopějkou objeli svět, a v Česku se našli dva vcelku normální lidi, kteří vyrazili,“ řekl jeden z manažerů ruské legendární automobilky AvtoVAZ.
Aladinova lampa, vznikající v průběhu let osmdesátých a prvně publikovaná v roce 1996, si posvítila na stejně rozlehlé, avšak zcela odlišně situované země: Indii, Čínu, Rusko a další.
Jolana Sedláčková ráda cestuje na neobvyklá místa, miluje divokou přírodu a svobodu, kterou jí dává cestování autem po vlastní ose. Na svých cestách urazila přes 300 tisíc kilometrů a navštívila více než 60 zemí na čtyřech kontinentech.
Obyčejný život v české předválečné vsi, kontakty s ruskou uměleckou avantgardou nebo setkávání s kamarády výtvarníky v hospodách, ateliérech a na výstavách. Poutavě zaznamenané osobní příběhy v kontextu dobových událostí.
Alexandr Mitrofanov patří k nejvýraznějším osobnostem české žurnalistiky posledních třiceti let. Jeho životní příběh a rozkročení mezi dva světy mu poskytuje jedinečný vhled jak do ruské, tak i do české duše.
9288 kilometrů. Tolik měří nejdelší železnice světa, transsibiřská magistrála. Na sklonku první světové války tuto legendární trať ovládli českoslovenští legionáři, kteří v Rusku bojovali za samostatné Československo a později proti bolševikům.