Středem sedmého dílu "Erbovní mapy" je krajské město Plzeň. Jsou zde zaznamenány hrady, zámky a tvrze v povodí řek Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy, které se v metropoli západních Čech slévají.
Kniha pojednává o období závěru 18. a 1. poloviny 19. století, kdy české země prošly nejprve složitou érou revolučních a napoleonských válek, aby v období po vídeňském kongresu zažily sice mírové období.
Kniha představuje poprvé v ucelené podobě vývoj nejvýznamnějších humanitních oborů na Německé univerzitě v Praze v období první republiky a za německé okupace.
Autorovou ambicí bylo přispět k hlubšímu poznání Evropy. Pokud
jde o švýcarské čtenáře, chtěl napravit některé předsudky,
nedorozumění a zjednodušení, která stále zatěžují jejich povědomí o střední Evropě a zejména o českých zemích.
Barokní památky shromážděné na výstavě a popsané v katalogu společně vyprávějí příběh o velké kulturní epoše, která se nedala spoutat ani zemskými hranicemi, ani mocenskými konflikty.
Díl tento prvý "Piva v písních" obsahuje úvodních 250 z celkových 700 lidových, znárodnělých či umělých písní o pivu z první dekády 20. století,
tedy v belle époque, v krásných časech.
Kniha se věnuje osudům české aristokracie v dramatickém období od počátku 20. století přes vznik Československé republiky až po komunistický převrat roku 1948.
Kniha připravená týmem předních historiků a historiček pod vedením Martina Čapského otevírá v české historiografii dosud málo prozkoumané téma: počátky institucionalizované sociální kontroly v pozdně středověkých městech.
Klášter v Louce u Znojma má tradici významné řeholní instituce, politicko-kulturního i církevně-správního centra Znojemska. Kniha Pečeti louckých premonstrátů v pozdním středověku a raném novověku nahlíží na osudy kláštera prostřednictvím pečetí.
Třetí vydání rozsáhlé monografie, která důkladně zpracovává dějiny meziválečného Československa. Kniha podává podrobný popis období prvních deseti let od vzniku samostatného československého státu.
Šíření nenávisti a jejích projevů na mnoha místech světa v poslední době zesílilo. Tato kniha představuje teorii odlišných, ale navzájem se doplňujících poznatků zaměřených na reálný důsledek podněcování nenávisti a na tím způsobené škody.
Monografie se zabývá problematikou přehodu z výhradně rukopisné formy knihy ke knize tištěné a otázkami paralelní existence těchto dvou médií v počátečním období knihtisku v českých zemích.
V publikaci je hrad Karlštejn uchopen nejen jako historický artefakt, ale především coby „schrána paměti“, tedy symbol poskytující interpretační klíče k rekonstrukci historického vědomí i procesu formování historické imaginace.
MALÍŘ, Jiří – MAREK, Pavel a kol.: Politické strany a stranické systémy. Encyklopedický přehled jejich historie v českých zemích a v Československu 1848–2024.