Cílem knihy je identifikovat hlavní aspekty environmentální devastace a sociální destrukce a načrtnout možnosti jejich reflexe a východisek z těchto procesů.
Diskurzivní analýza různých koncepcí svobody slova v období pražského jara 1968, jež se snaží překonat určitý interpretační nihilismus a najít tak mj. inspiraci pro dnešek.
Rozvoj a kvalita života v obcích, městech, regionech i státech jsou úzce spojeny se vztahy mezi lidmi, vzájemnou důvěrou nebo důvěrou v instituce, tedy s prvky souhrnně označovanými jako sociální kapitál.
Kniha přináší rozhovory s výraznými
osobnostmi, které se v sociálních službách pohybují řadu let na
nejrůznějších pozicích, a přibližuje čtenářům jejich názory na aktuální problematiku vztahující se
k tomuto oboru.
Monografie Digitální literatura sociálních médií prezentuje možný metodologický přístup dovolující uchopit literaturu sociálních médií jako soubor platforem s rozdílnými technickými parametry, uživatelskými aktivitami a vloženými obsahy.
Kniha nahlíží na sociologii ve střední Evropě před druhou světovou válkou postupně ze čtyř vzájemně se doplňujících úhlů pohledu: z pohledu dějin institucí, z perspektivy historické sociologie vědění, dějin idejí a z pozice sociologické teorie.
Zajímáte se o otázky přípravy, realizace a vyhodnocování sociálních výzkumů? PhDr. Jiří Reichel, Ph.D., vás seznámí se specifiky sociálních výzkumů a s rozdíly mezi výzkumem kvalitativním a kvantitativním.
Mluví nebo přednáší-li politik za hranicemi své země, umožňuje mu to na chvíli poodstoupit od každodenní pěny dní a povznést se nad domácí politické spory.
Rudolf Bahro (1935–1997) byl jedním z nejvýznamnějších marxistických kritiků společenského zřízení Sovětského svazu a jeho satelitů. Knihu napsal jako řadový občan východního Německa na základě zážitku z potlačení pražského jara.
Gérard Dubey (1963) je profesor sociální antropologie a současně působí v několika vědeckých institucích zkoumajících dopady technologického rozvoje na fungování sociálních vztahů.
Erudovaný autor, uznávaný pedagogický odborník vysvětluje prostřednictvím této přehledné a vyhledávané monografie, jak může fundovanost v sociální psychologii obohatit profesi pedagoga a přinést prospěch ve výchově a vzdělávání žáků a studentů.
Lidé trpící sociální fobií cítí nervozitu a napětí ve společnosti jiných lidí. Takový člověk se obává hodnocení, které by se mohlo týkat jeho vzhledu, chování nebo charakteru, má přehnané obavy o to, co si druzí o něm budou myslet.
Člověk je bytostí nejen sociální, ale i antisociální. Antisociálnost souvisí s lidským myšlením a je spojena se současnou epochou. K jejímu překonání je nutná svoboda myšlení a duchovní věda.