Obhajobou disertační práce Gogol a anglický román 18. století ukončil Jiří Weil (1900–1959) v roce 1928 studium slovanské filologie a srovnávacích dějin literatury na FF UK. Vedoucím práce byl Václav Tille, oponentem F. X. Šalda.
Histrický ústaf vám přináší týdenní stolní kalendář oblíbeného komiksu Opráski sčeskí historje na rok 2026. Najdete v něm opráski na každý týden, významné i méně významné svátky, i kdo má svátek. A můžete si do něj i zapisovat.
Bilingvní vydání mistrovsky napsaných povídek klasika moderní americké literatury, které, byť vyšly poprvé již v roce 1953, dodnes neztratily na aktuálnosti a půvabu.
Práce zachycuje biografii německého chirurga Josefa Hohlbauma, který působil v meziválečném období na universitě v Lipsku a během války na Německé Karlově Universitě v Praze. Zde se účastnil i operace R. Heydricha.
Kniha měla být završením celoživotního bádání o středověkém dějepisectví a kronikářské tvorbě Bernarda Guenéeho (1927–2010), který však při její finalizaci zemřel.
Jubilejní hitová kompilace s vítaně čerstvými bonusy. Symbolických bezmála 75 minut trvá nový výběr písniček Luboše Pospíšila, v září slavícího životní tři čtvrtě století.
Už jako devítiletý sdělil Jiří Grygar svým rodičům, že by chtěl být hvězdářem. Už tehdy ho fascinovalo, že existují způsoby, jak se něco dozvědět o povaze věcí, kterých se nemůžeme dotýkat a ani je nějak ovlivnit v jejich počínání.
Stonehenge je mnohem víc než jen působivý soubor obřích kamenných kvádrů: je symbolem prastaré moudrosti a odlišných kulturních hodnot dávno zašlých časů.
Derek Sayer ve své monumentální knize Praha, hlavní město dvacátého století skládá střípky kulturních dějin Prahy a Československa mezi dvěma světovými válkami, aby ukázal, jak zapadají do mozaiky evropských dějin.
Lužice a slovanská složka jejího obyvatelstva, Lužičtí Srbové, zaujímají v rámci českého společenského a kulturního povědomí osobité místo. Cílem předloženého sborníku textů je ukázat lužickosrbskou problematiku z různých úhlů pohledu.
Evropa Marka Mazowera není kontinentem starých států a národů, ale v mnoha ohledech je velmi nová a v průběhu 20. století neustále "vynalézá" samu sebe prostřednictvím často bouřlivých a chaotických politických změn.
Každý večer se děti těší na maminčino vyprávění. Nečekají však klasické pohádky, ale kouzelné příběhy, které maminka zažívá při své práci. Rozhlasová reportérka se dostává na místa spjatá s historií naší země.
Obrazově bohatá kniha Heleny Diesing vyplňuje prázdné místo na poli české pop kultury. Autorka na základě rozsáhlé rešerše dobových periodik shrnuje dosud nezmapované období českého komiksu.
Výběrová edice dokumentů mapující vzájemné vztahy mezi Československem a Svatým stolcem v prvním decenniu existence samostatného státu. Předkládaná edice přináší dokumenty jak z československé strany, tak ze zpřístupněných vatikánských archivů.