Jedním z nejstarších principů péče o dítě je ochrana a pomoc dítěti a uspokojování jeho základních potřeb při uvědomění si jeho vývojové proměnlivosti a zvláštní zranitelnosti.
Ztráta reality, narušení vztahu k sobě samému a k vnějšímu světu. To a mnohem více je schizofrenie. Tato duševní porucha však bohužel nezasahuje jen dospělé, ale i děti. Právě diagnóza schizofrenie v dětství a adolescenci je jednou z nejvážnějších.
Téma závisti Melanii Kleinovou vždy zajímalo a objevuje se i v jejích raných pracích, ale v monografii Závist a vděčnost představuje novou myšlenku, totiž že závist se objevuje od narození a je nejranější manifestací pudu smrti.
Profesor Josef Koutecký, spoluzakladatel dětské onkologie v Čechách, v knižním rozhovoru vzpomíná na nelehké začátky „svého“ oboru, na někdejší zoufalé statistiky léčených a (ne)vyléčených pacientů a na rozvoj onkologie v průběhu jednotlivých desetiletí.
Nemocnice 19. století představovala spíš bránu smrti než místo léčení. Úmrtnost byla masivní. Chirurgové pracovali bez anestezie za řevu pacientů a jejich nejcennější vlastností nebyla pečlivost, ale rychlost.