Soubor esejů, které vznikaly - s výjimkou několika starších, podstatně přepracovaných -většinou během 90. let, kdy byly publikovány zejména v časopise Svět a divadlo.
Formou deníkových záznamů, vzpomínek a zápisů hereckých cvičení konfrontuje autorka zkušenosti z legendární školy antropologického divadla v polských Gardzienicích.
Známý moderátor Martin Severa vede rozhovory
se známýmí osobnostmi z oblasti vědy, umění, politiky, sportu a veřejného života nejen na dané téma, ale také o jejich současném světě.
V dějinách světového myšlení a pedagogiky není mnoho autorů, kteří svým dílem obsáhli tak širokou paletu témat a trvale vyvolávali takový zájem jako Jan Amos Komenský (1592-1670).
Lope de Vega se nebál bořit společenské konvence, když vtipným způsobem popisoval zamotané milostné trojúhelníky. Tento uznávaný autor zlatého věku španělského písemnictví rád provokoval své současníky a zesměšňoval hrdé šlechtice lstmi mazaných žen a sluhů.
Kniha zachycuje myšlení autora v jeho výzkumném záběru od studií vědy a technologií přes analýzu povahy reprezentace v umění a náboženství po nejsoučasnější texty zabývající se globálním oteplováním či vědou a politikou.
V pozdní modernitě se požadavek tvořivosti a originality, spojené s vytvářením něčeho nového – požadavek vyhrazený do té doby zejména umění – stal čímsi všeobecně vyžadovaným.
Spirituálně-groteskní drama je intimním vhledem do fanatického světa jedné rodiny, jež vnitřní prázdnotu nahrazuje oparem mystiky a patosu. Pro Rudova otce je rodina nejvyšším božím darem, ctí odhodlání a má vlastní smysl pro právo, z nějž prosakuje krev.
Po dvou letech vydává časopis Svět a divadlo další soubor na objednávku psaných krátkých her, tentokrát pod názvem JSOU TO ZVÍŘATA a jiné hry s politikou.
Nechci myslet na svou rodinu. Na hrůzy, které jsme se sourozenci museli kvůli rodičům prožít. Chci zapomenout na hororový dům i zvěrstva, která s námi dělali. Teď je ale matka po smrti a dům je náš.
Hra první dámy současné britské dramatiky, sedmasedmdesátileté Caryl Churchillové .V Národním divadle ji režíruje Petra Tejnorová, představitelka nastupující režijní generace. Inscenační tým se rozhodl vzdát hold žánru mysteriózní detektivky.
Kniha sleduje nejen vývoj hudebního divadla, které mělo v Praze díky osobnostem, jako byli např. Angelo Neumann, Gustav Mahler nebo Alexander Zemlinsky, mimořádnou uměleckou úroveň a v poslední době mu byla v menších studiích již věnována jistá pozornost,
