Kniha sleduje vývoj nacismu a pojednává především hnutích, která měla za cíl totalitní režim odstranit jako byla např. Bílá růže, Rudá kapela nebo Hnutí 20. července. Věnuje se však i těm méně známým.
Na příběhu NĚKOHO (hrdinovo jméno neznáme) ukazuje Hamid krutou a drsnou tvář současné Asie – bídu, nemoci a smrt. Na druhé straně vypráví o lásce partnerské i rodičovské. Líčí milování na střeše domu stejně jako nelegální výrobu kopií filmů na DVD.
Dílo pod titulem Homines Scientiarum. Třicet příběhů české vědy a filosofie přináší v pěti svazcích a na přiložených pěti DVD nosičích soubor třiceti portrétů různorodých osobností české vědy a vzdělanosti ve 20. století.
Druhý díl čtyřdílné publikace začíná obdobím, kdy před evropskou civilizací vyvstávají dvě hrozby - osmansko-muslimská expanze a náboženský rozkol mezi katolickou církví a církvemi reformovanými. Jejich vyústění se osudově dotýká i vývoje českých zemí.
Závěrečný díl čtyřdílné publikace pojednává o vývoji evropské civilizace 20. století, jež se zrodila z válečného běsnění, které do té doby nemělo obdoby. Snahou autorů bylo integrovat dějiny Čech, Moravy a Slezska do euroatlantického kontextu.
Biblický text Zjevení sv. Jana, zvaný Apokalypsa, a s ním spojená vizuální představivost. Kniha je koncipovaná jako doprovodná publikace ke stejnojmenné výstavě, pořádané ÚDU v Západočeské galerii v Plzni (říjen 2023 – březen 2024).
Dílo Milana Kocha (1948-1974) je jednou z nejvýraznějších českých aluzí na tvorbu amerických beatniků. První známé Kochovy básně jsou z roku 1965, v roce jeho debutu mu tedy bylo pouhých sedmnáct let.
Kniha Vztahy. O vazbě k místu v architektuře vyšla v německém originálu poprvé v roce 1994 a stala se důležitým zdrojem poznání historie architektury a stavby měst z perspektivy vztahu architektonického díla a fyzického místa, architektury...
Kniha je prvním pokusem o komplexní materiálově podložený pohled na přínos vídeňských českých osvícenců k počátkům českého národního obrození. V centru pozornosti stojí J. V. Zlobický, první profesor českého jazyka a literatury na Vídeňské univerzitě.
Chcete-li se přenést do časů, kdy byl českým králem František Josef I., kdy probíhající industrializace dramaticky měnila krajinu, potom je publikace Ottovy Čechy. Obraz země v letech 1883–1908 určena přímo pro vás.
První díl pětisvazkového projektu, v němž autor postupně zmapuje všechny vesnické památkové rezervace, zóny a ostatní památkově hodnotná sídla v Čechách.
Provokativní kniha napsaná s cílem zajistit současným i budoucím generacím život, v němž technologie podněcují (ne zabíjí) přemýšlení, kreativitu a opravdové naplnění. Jsou naše technologie pouze neškodnými nástroji současné reality?