Tři pohnuté kapitoly ze života „obyčejného člověka“, třikrát v krátké době vtaženého do víru historických událostí, v nichž nakonec nesehrál roli jen zcela obyčejnou.
Kniha je prvním osobním a literárně zpracovaným svědectvím o životě v Severní Koreji, které bylo na Západě publikováno, a nepokrytě ukazuje absurdní a vylhané kulisy této poslední bašty stalinismu.
Jedna z nejslavnějších českých skladeb 19. století vznikla za pouhých 19 dní. Smetana komponoval Vltavu od 20. listopadu a na konec partitury napsal: Ukončeno dne 8. prosince 1874 za 19 dní jsa úplně hluchým.
Vzpomínková kniha knihovnice, exulantky a skautky Sylvy Šimsové. V ní nás díky úryvkům z deníků, korespondencí a vzpomínek vtahuje do života dvou mladých lidí, sebe a svého tehdejšího přítele, nynějšího manžela.
Dne 15. března 1938 oslavovali Vídeňané po anšlusu Rakouska na náměstí Hrdinů Adolfa Hitlera. Po válce se Rakousku podařilo stylizovat se jako „první oběť Hitlerovy dobyvačné politiky“ a nacionální socialismus představit jako čistě „německý“ problém.
Sedmdesát hodin rozhovorů, na jejichž základě a na základě dalších svědectví napsala Gitta Serenyová tuto knihu, která se pokouší mapovat širší souvislosti lidského konání a odpovědnost každého člověka za své činy.
V rámci celkem 489 procesů v Dachau čelilo americké
justici 1 700 zločinců nacistického Německa. Jednalo se
o lidi z různých společenských vrstev od říšských pohlavárů
po statkáře, studenty a vesničany.
Knižní debut nadějného dokumentaristy Jiřího Doležela unikátní soubor černobílých a barevných snímků zachycujících následky ničivého zemětřesení v Pákistánu v roce 2005 a život lidí v postižených oblastech.
Poté co lékaři devatenáctiletému Camovi sdělili, že mu zbývá jen rok života, přijme nabídku přidat se k utajené skupině, která s využitím experimentálního přípravku pomáhá zachraňovat svět.
Antologie takřka 170 textů z nejvýznamnějšího periodika raného poúnorového exilu. Shrnuje to nejlepší, co zůstává myšlenkovým a politickým odkazem „skutečnostníků“, i po půlstoletí mimořádně aktuálním, protože se dotýká otázek naší stále živé minulosti.
Někteří lidé svůj stín překročit nemohou, brání jim v tom osud. Román líčí skutečný životní příběh autorova otce a podává strhující svědectví o celoživotním boji s totalitním myšlením.
Autorka čerpá ve svém románu ve velké míře z vlastních zážitků z dětství. V únoru 1939 ji totiž její rodiče poslali ve věku devíti let samotnou do Anglie, a tím jí vzhledem k jejímu židovskému původu zachránili život.