Práce Josepha M. Davise se zabývá životem a dílem rabína Jom Tov Lipmana Hellera (1578-1654), významného znalce Talmudu, známého svým zájmem o židovskou filosofii, ale také hebrejskou gramatiku, matematiku a astronomii.
Doprovodná publikace k výstavnímu projektu předních českých a německých umělců na téma tzv. odsunu a česko-německého soužití v pohraniční oblasti Sudet.
Vyjmutí objektu z domovské (venkovské) krajiny a následné přemístění do krajiny tomuto objektu cizí - do města. Divák je konfrontován se známou věcí v neznámém kontextu a vytržen ze všedního vnímání místa, kde se instalace nacházela.
Monumentální i bizarní, obrazová i naučná kniha nevšedního výtvarníka Miroslava Huptycha. Stovky dobových ilustrací, více než tisíc normostran záznamů, popisů a svědectví, ale hlavně více než padesát dvoustranných autorských koláží.
Texty historika umění Petra Kováče doplňují studie nejvýznamnějších znalců evropského umění 12. a 13. století z České republiky, Francie, Německa a USA. Kniha obsahuje také antologii středověkých dokumentů, které se týkají stavební a umělecké praxe.
Po prvních třech svazcích věnovaných hercům a herečkám, pokračuje projekt, který vzniká v širším autorském kolektivu pod vedením doc. M. Štolla, dílem věnovaným režisérům-dokumentaristům.
Úspěšná edice Slavné vily, po Slavných vilách Slovenska zamířila do Slovinska. Do země slavných architektů - Jože Plečnika (u nás známého architekta Pražského hradu a kostela Nejsvětějšího Srdce Páně na pražských Vinohradech.
Zatímco česká výtvarná scéna první republiky je dnes všeobecně známa a přinejmenším klasická moderna je probádanou oblastí, umění „českých Němců“ sledovaného období zůstává opomíjeno.
Obsahuje soubor 10 medailonů devíti hlav československého státu, jež Č. Císař za svého života osobně zažil i poznal, počínaje T. G. Masarykem a konče V. Havlem.
Sborník pěti rozsáhlých studií renomovaných odborníků představuje v českém a německém jazyce různé přístupy k dílu Johanna Wolfganga Goetha v současné literární vědě.
Monografie o básnickém díle Jana Zahradníčka sleduje vlastně jediný problém, který by bylo možné formulovat následovně: Jak hluboko a jak intenzivně proniká básnické zření do skutečnosti světa a proměňuje ji v básnický obraz?
