V nakladatelství Perseus vychází třetí díl knihy Slavné osobnosti v dějinách Prahy 5 - Příběhy nevšedních životů. Svazek navazuje na nepředchozí dva díly (2006, 2009).
Kniha pojednává různé stránky umělectví coby postavení, v němž během 19. století výtvarní umělci vnímali sami sebe v souvislosti s tím i to, jak je posuzovala společnost.
Vítězslava Kaprálová (24.1.1915 – 16.6.1940) je výjimečná skladatelská osobnost české hudby první poloviny 20. století, doby tvůrčích hledání v technice hudebního vyjadřování a ve vytváření základů nové hudby.
Reflections on the Art of Our Time (Úvahy o umění naší doby) jsou dosud nepublikovanou analýzou kulturního vývoje Josefa Franka (1885–1967) od konce století.
Katalog Záznamy manipulované reality autora Pavla Humhala je souborem prací, které vznikaly v průběhu dvaceti let a nakonec se staly součástí disertační práce na Akademii výtvarných umění.
Dokumentační publikace k 28. ročníku Mikulovského výtvarného sympozia “dílna“ prostřednictvím rozhovorů s umělci přibližuje nejen jejich tvorbu, ale stává se rovněž dokumentací současného výtvarného umění.
Součástí sbírky Jana a Medy Mládkových je velmi kvalitní soubor prací na papíru, který obsahuje přes osm set děl a rozděluje se podle několika hledisek. Jsou v něm zastoupeny výtvarné proudy rozvíjené od konce padesátych s důrazem na šedesátá až osmdesátá
Mezinárodní výstavní projekt Odboru kultury města Vídně – MUSA, Galerie umění Bosny a Hercegoviny a Domu umění města Brna se v roce 100. výročí vypuknutí první světové války věnuje konstruktu lidské důstojnosti v soudobém umění.
„Obrazy jsou jména toho, co nedokážeme pojmenovat,“ říká Miroslav Petříček, filosof,
pedagog a překladatel, který se zabývá reflexí vizuálního umění už několik desetiletí.
Své postřehy shrnul mimo jiné v knize Myšlení obrazem.
Žádný jiný umělec nebyl tak úzce spjat s uměleckou epochou secese jako český malíř Alfons Mucha. Dvanáct příkladů ukazuje jeho skvostně barevné a stále živé umění plakátu
