Kniha pojednává různé stránky umělectví coby postavení, v němž během 19. století výtvarní umělci vnímali sami sebe v souvislosti s tím i to, jak je posuzovala společnost.
Vítězslava Kaprálová (24.1.1915 – 16.6.1940) je výjimečná skladatelská osobnost české hudby první poloviny 20. století, doby tvůrčích hledání v technice hudebního vyjadřování a ve vytváření základů nové hudby.
Reflections on the Art of Our Time (Úvahy o umění naší doby) jsou dosud nepublikovanou analýzou kulturního vývoje Josefa Franka (1885–1967) od konce století.
Katalog Záznamy manipulované reality autora Pavla Humhala je souborem prací, které vznikaly v průběhu dvaceti let a nakonec se staly součástí disertační práce na Akademii výtvarných umění.
Dokumentační publikace k 28. ročníku Mikulovského výtvarného sympozia “dílna“ prostřednictvím rozhovorů s umělci přibližuje nejen jejich tvorbu, ale stává se rovněž dokumentací současného výtvarného umění.
Monografie přibližuje jednu tvůrčí etapu výrazné osobnosti českého nezávislého života a zároveň je příspěvkem k plastičtějšímu obrazu (nejen) výtvarného umění a kultury českých osmdesátých let.
Mezinárodní výstavní projekt Odboru kultury města Vídně – MUSA, Galerie umění Bosny a Hercegoviny a Domu umění města Brna se v roce 100. výročí vypuknutí první světové války věnuje konstruktu lidské důstojnosti v soudobém umění.
„Obrazy jsou jména toho, co nedokážeme pojmenovat,“ říká Miroslav Petříček, filosof,
pedagog a překladatel, který se zabývá reflexí vizuálního umění už několik desetiletí.
Své postřehy shrnul mimo jiné v knize Myšlení obrazem.
Žádný jiný umělec nebyl tak úzce spjat s uměleckou epochou secese jako český malíř Alfons Mucha. Dvanáct příkladů ukazuje jeho skvostně barevné a stále živé umění plakátu
U příležitosti autorovy výstavy v České galerii moderního umění v Praze vydalo nakladatelství X2025 v roce 2025 obrazovou publikaci známého českého hudebníka, textaře, spisovatele a malíře Františka Ringo Čecha.
Jedna z nejvýraznějších osobností českého výtvarného umění a zřejmě nejvýznamnější představitel symbolismu v českých
zemích v unikátním svědectví jeho švagra Viléma Nečase.
Kniha přináší nový, objevný pohled na tvorbu zcela mimořádné malířky Míly Doleželové (1922–1993). Žila a tvořila v Praze a hlavně na Vysočině, pod horou Javořicí, v Jihlávce, Klatovci a Telči.