Kniha je souborem esejí, které se zabývají metodologií dějin umění. V roce 2013 byly publikovány pod názvem Discourses & Strategies ve vydavatelství Petera Langa ve Frankfurtu nad Mohanem.
Michal Singer se touto knihou představuje jako jeden ze solitérů generace výtvarníků, jejichž postmoderní přebývání na planetě umění bylo jedním z východisek, jak přežít šedivou nicotnost reality pozdního socialismu.
V této krásné knížce nás kunsthistorik William Vaughan provede dějinami stínů, od jejich role ve výtvarném umění až po jejich spojitost se smrtí a podvědomím.
Historička umění Julie Jančárková sleduje na základě jedné z nejkvalitnějších sbírek ruského umění z Galerie výtvarného umění v Náchodě obecnější téma.
Rozsáhlá, bohatě fotograficky vybavená monografie vsazuje tvorbu tohoto malíře do širších evropských souvislostí i do kontextu děl jeho otce a bratrů, podrobně si všímá Hamiltonových kontaktů s objednavateli, přináší reprodukce mnoha jeho děl.
Svazky Publicistika 3 a Publicistika 4 navazují na vydanou Publicistiku 2 (2012) a přinášejí objemný souhrn Čapkových referátů, recenzí, poznámek a článků o dění v oblasti výtvarného umění v letech 1921–1930, respektive 1931–1939.
Přehledný exkurz do proměn scénického a vizuálního umění od 'klasických' představení postmoderních režisérů k performerům zaměřených na experimenty, od performance a performančních umění k instalaci a odtud až k novým médiím.
Snové obrazy a události odedávna podněcovaly lidskou tvořivost. Do Hnízd snění jsou vloženy úvahy o básnickém umění, o dechu a čáře, obrazech a nalezených objektech, instalacích i akcích.
Kniha nabízí široké možnosti uvažování o barokním umění vázaném tematicky na problematiku očistce. Je založena na rozboru asi 70 objektů (oltářních i samostatných obrazů, soch a kaplí) pocházejících z území Čech, Moravy a Slezska mezi lety 1640–1800.
Eseje sebrané v tomto svazku se věnují symbolice, tradičním formám umění, mytologii a modlitbě mají jeden cíl: připomenout, že existuje druh poznání, které nekonečně přesahuje kalkulující a posuzující rozum.
Kniha přináší první ucelený pohled na
dílo umělce situovaného v prostředí
undergroundu východních Čech. Libor
Krejcar (1961–2022) žil a tvořil v Hradci
Králové, ve Dvoře Králové nad Labem,
v Pardubicích a Heřmanově Městci.