Historická práce se věnuje vojenským konfliktům na území Vietnamu v 2. pol. 20. století, které daleko překročily regionální rámec a znamenaly trauma jak pro asijskou, tak pro americkou i evropskou společnost.
Na pozadí politického boje se v knize odvíjí příběh obnovy čs. měny po 2. světové válce, která musela být reformována, aby hospodářské škody nenarůstaly.
Dosud česky nikdy nevydané vzpomínky německého stíhače z 2. světové války. Válečné paměti Assiho Hahna, poprvé vydané v roce 1951, jsou především svědectvím o jeho životě v sovětském zajetí.
V průběhu druhé světové války bylo do německé branné moci nuceně mobilizováno mnoho občanů okupovaných evropských států, přestože se nejednalo o etnické Němce.
Na základě osobních rozhovorů, deníků a dalších dokumentů vypráví autor válečné a poválečné zážitky svého otce, vojáka československé zahraniční armády Otty Hornunga (1920–2013).
Malý chlapec svérázně popisuje část svého života z období pro svět velmi tragického, z druhé světové války. V této historické éře dětského světa se odehrávají určité děje, ale nejsou to žádné dramaticky vyklenuté příběhy.
Zjištění autorů, že předkové obou jejich rodů bojovali za 1. světové války v Rusku v 5. československém střeleckém pluku T. G. Masaryka, pro ně bylo velkým překvapením. Tato rodová zajímavost v nich probudila hlubší zájem o legionářství, o historii .
Kniha, čerpající z tisíců stran dochovaných archiválií, mapuje život zajatých Čechů i Slováků v Rusku a unikátní jev, kterým bylo vytváření zajateckých organizací.
Kniha o poúnorové kulturní politice opavského historika Jiřího Knapíka volně navazuje na jeho předchozí syntézu pro období 1948–1950 Únor a kultura. V publikaci V zajetí moci líčí proměny ovládání české kultury komunistickým režimem až do roku 1956.
Synovec prezidenta republiky Edvarda Beneše sepsal a vydal už v roce 1945 jednu z prvních knih o nacistických hrůzách světové války a osudech Čechů v ní.
Autor ve své vzpomínkové knize vysvětluje, proč se z přesvědčení dobrovolně chopil zbraně na obranu nacistického Německa v době, kdy byla jeho porážka již neodvratná.
V nesmírně obtížném terénu ostrova Guadalcanal se z klenby džungle tyčil 700 metrů dlouhý pahorek. Za ním se rozkládalo životně důležité polní Hendersonovo letiště. Pokud by padlo do rukou Japonců, znamenalo by to téměř jistou smrt nebo zajetí.
Na osudu mladého vojáka Arthura Dodda dokumentuje kniha nepříliš známou historii britských válečných zajatců v Osvětimi. Arthur padl do zajetí roku 1943 a v táboře strávil téměř dva roky.
Autor líčí slovy i obrázky historii legendárního Afrikakorpsu a válečného tažení v Africe zasazenou do životopisu jeho oslavovaného velitele, generála polního maršála Erwina Rommela, „Pouštní lišky“.
Josef Jirásek v den mobilizace 27. 7. 1914 narukoval k 18. pěšímu pluku v Hradci Králové, se kterým pak odjel na ruskou frontu. Hned v první velké bitvě u Komarowa 12. září padl do ruského zajetí. Tak začala jeho dlouhá a krušná cesta po Rusku a Sibiři.
