Kniha zachycuje osudy českých Němců, kteří svůj život v kritických chvílích spojili s osudem Československa. Někteří zůstali, někteří odešli. Svému přesvědčení a „své republice“ však věrni zůstali.
Ve své práci představuje německý historik Detlef Brandes mezinárodní postavení a úlohu exilových vlád Československa, Jugoslávie a Polska v letech 1939–1943.
Fascinující líčení neúspěšného pokusu skupiny okolo podplukovníka Abwehru Hanse Ostera o atentát na Adolfa Hitlera. Pro českého čtenáře je příběh Osterova spiknutí tím zajímavější, že se jeho děj odvíjí v těsné součinnosti s děním v Československu.
Dvousvazková publikace je věnována problematice bezpečnostní složky zformované v ČSR v předvečer druhé světové války. V prvním svazku najdeme přes 200 dobových fotografií a množství archivních údajů o formování, výzbroji a výcviku jednotek.
"Betonová iluze" je unikátní kniha, která na celkem malé ploše jednoznačně a především srozumitelně uvádí na pravou míru svaté téma Československého stálého opevnění z let 1935 až 1938.
KNIHA vychází k výročí obsazení pohraničí v roce 1938.
Bitva o vlny sleduje, jak se mnichovská krize projevovala ve vysílání rozhlasových stanic v Československu, Německu, Británii a Spojených státech, a poukazuje na to, jak zásadní roli rádio sehrálo.
Kniha se zabývá osudy uprchlíků na československo-rakouských hranicích v roce 1938, po „anšlusu“ Rakouska – tématu, jež v české historiografii, médiích či ve vzdělávání není dostatečně reflektováno.
Přes všechny stinné i tragické aspekty žili obyvatelé protektorátu své soukromé životy, zakládali rodiny, přiváděli na svět děti, milovali se, užívali i v omezených možnostech volných chvilek… Literatura faktu.
Dokument o koncentračním táboře Lety u Písku. Kniha vychází z dosud nepoužitých archivních materiálů a osobních výpovědí bývalých vězňů. Seznamuje s historií tábora i s poválečnými procesy, při kterých nebyl nikdo potrestán.
Autor ve své práci sleduje sovětskou taktiku na poli mezinárodních jednání o lidských právech od roku 1966 až po Helsinskou konferenci v roce 1975. Věnuje se také účasti Rady svobodného Československa, která formulovala strategii československého exilu.
Publikace Češi o Lužických Srbech charakterizuje a analyzuje jednotlivé etapy českého zájmu o Lužici a Lužické Srby, jak se projevoval ve vědeckých pracích, v publicistice i v umění od Josefa Dobrovského až po vznik české sorabistiky.
Poslední velký spis T. G. Masaryka s podtitulem Za války a ve válce 1914–1918 představuje víc než memoárové svědectví o autorově činnosti v čele československého zahraničního odboje za první světové války.
Vzpomínky, postřehy a úvahy o literatuře (Kafka, Čapek, Goethe), výtvarném umění (Zrzavý, Tvrdošíjní), o národním charakteru v umění a česko-německém soužití.
