Kniha svou formou, formátem i vzhledem navazuje na úspěšný titul „Když umírá bestie“ (AOS Publishing, 2014), za který autor v listopadu 2015 převzal v Senátu PČR prestižní cenu Klubu autorů literatury faktu.
Autor postupuje svojí tradiční metodou místopisného průvodce a přibližuje čtenáři místa v dnešní České republice, na kterých zřídila nacistická okupační moc nebo protektorátní úřady tábory za účelem koncentrace a izolace politických odpůrců.
Ústavní listina z 29. února 1920 je základním ústavním dokumentem samostatného československého státu. Jan Kuklík sleduje příběh jejího vzniku i její osudy až do roku 1948, kdy byla nahrazena tzv. ústavou 9. května.
Ústavní listina z 29. února 1920 je základním ústavním dokumentem samostatného československého státu. Jan Kuklík sleduje příběh jejího vzniku i její osudy až do roku 1948, kdy byla nahrazena tzv. ústavou 9. května.
Ústavní listina z 29. února 1920 je základním ústavním dokumentem samostatného československého státu. Jan Kuklík sleduje příběh jejího vzniku i její osudy až do roku 1948, kdy byla nahrazena tzv. ústavou 9. května.
Kniha primárně sleduje životní osudy 27 rodáků z předválečného politického okresu Chotěboř, kteří v letech 2. světové války sloužili v jednotkách československé zahraniční armády na Západě i na Východě.
Těžiště knihy zkušeného autora a historika profesora Nálevky však nespočívá jen v rekonstrukci průběhu válečných událostí na Korejském poloostrově, ale také v rozboru diplomatických souvislostí tohoto konfliktu.
Kniha Pavla Mückeho se snaží přiblížit problematiku tzv. „míst paměti“ (hmotných i symbolických památek, na nichž je zakládána identita národního společenství), každodenního života a vnitřního světa vojáků.
Dne 15. března jsme si připomínali 74 let od okupace zbytku Českých zemí Německem po předchozím zabrání československého pohraničí na základě nám pod nátlakem vnucené Mnichovské „dohody" ze září roku 1938.
Někdejší národně demokratický poslanec a publicista dr. Vlastimil Klíma (1898–1987) podává memoárové svědectví o své činnosti v českém protinacistickém odboji za druhé světové války a o svých odbojových spolupracovnících.
Tato práce ve své první části podává povšechný průřez východočeským
odbojem v letech 1939–1945. V něm zaujímali významné místo lesníci,
lesní dělníci a další muži i ženy, kterým byl les domovem, zdrojem obživy
a láskou.
Kniha Zápisy ze schůzí československé vlády v Londýně (1940-1941), přibližující činnost vedení československého exilu, je poctou boji za národní svrchovanost a státní samostatnost během druhé světové války.
Kniha se zabývá návrhem na vydání národnostního statutu v Československu v roce 1938, který byl pokusem řešit složitou situaci, do které se československý stát koncem třicátých let dostal.
Druhá republika trvala velmi krátce, od podzimu 1938 do jara 1939. Přesto se na těchto z historického pohledu několika málo dnech dá velmi dobře pozorovat rozpad státu, svíraného v podstatě ze všech stran nepřáteli.
Ludvík Krejčí byl jedním z nejúspěšnějších legionářských velitelů; jeho jméno však zůstává spojeno především s přípravou obrany ČSR proti rozpínavosti nacistického Německa, která vyvrcholila na podzim 1938 úspěšně provedenou mobilizací.