Miniprůvodce unikátního "velkého dvoupatrového betonového bunkru", který je po desetileté fyzicky náročné a finančně nákladné rekonstrukci klubem vojenské historie ROTO Chvalovice pevnostním klenotem na jižní hranici bývalého Československa.
2. svazek publikační řady Stálé konference českých a rakouských historiků ke společnému kulturnímu dědictví se věnuje složitému a dramatickému období let 1933-1948 z česko-rakouské perspektivy.
Komentovaná edice vychází v ediční řadě Korespondence TGM, navazuje na již vydané svazky obsahující korespondenci z let 1893–1895, 1896 a 1897–1900. Editováno je celkem 230 dokumentů zachycujících vztah T. G. Masaryka a J. S. Machara.
Josef Seliger (1870–1920) byl jednou z nevýznačnějších politických osobností v dějinách českých zemí. Narodil se poblíž Liberce a již záhy se spojil s dělnickým hnutím. České Němce vedl do boje o rovné hlasovací právo a o sociální práva.
Publikace Druhý exil Edvarda Beneše. Fotografie z let 1938-1945 obsahuje fotografie ilustrující druhý exil E. Beneše, druhého prezidenta Československé republiky a jeho aktivity před a v průběhu druhé světové války, v letech 1938-1945.
Druhá světová válka nebyla jen časem těžkých bojů, utrpení a ztrát a obětí, ale také dobou nadějí, plánů a koncepcí vztahujících se k poválečné budoucnosti.
Během okupace Československa odešlo v letech 1938–1945 bojovat za svou vlast do zahraničí mnoho našich občanů. Ve Spojeném království jich během druhé světové války působilo více než deset tisíc.
Šestnáctiletý židovský chlapec Salomon Apfelbaum uprchl v roce 1938 se svou rodinou před nacisty nejprve z Teplic do Prahy. Po vzniku protektorátu útěk pokračoval přes Varšavu, Vilnius, Moskvu, Vladivostok, Kobe, Šanghaj, Singapur, ...
Kniha popisuje část retribučního soudnictví, jímž domácí poválečná spravedlnost reagovala na zločiny spáchané v temném období našich dějin, vymezeném dekrety prezidenta Edvarda Beneše mezi 21. květnem 1938 a 31. prosincem 1945.
Obsáhlý svazek, který uspořádal a úvodní studií opatřil Miloš Havelka, obsahuje texty 29 autorů. Kniha je jedinečným shrnutím rozsáhlé české národní sebereflexe v době celého půlstoletí.
Autor se pokouší pomocí empatie a důrazu na citlivost vědomí stavět mosty mezi Českou republikou a Rakouskem, různými kulturami, vědeckými přístupy a uměleckými výrazy.
Aktuální dvojčíslo časopisu „Soudobé dějiny“ uvádí první část rozsáhlé studie Petra Mareše o významném vlivu tragických událostí Mnichova 1938 na postoje americké zahraniční politiky v následujících letech druhé světové války a války studené.
Trojice egodokumentů zachycuje osudy tří generací jedné rodiny. Je unikátním dokladem česko-německo-židovského soužití na českém venkově i silným svědectvím o ztrátě a nalézání domova.
Autor vstupuje do společenské diskuse o rozdělení Česko-Slovenska knihou, kterou lze řadit do žánru kontrafaktuální historie, tedy: Co by se stalo, kdyby… Palán se ohlíží za dobou před dvaceti lety a zkoumá, jak se stalo, že tehdy "byla" válka.
Monografie sleduje klíčové otázky a problémy,
s nimiž se republika musela potýkat: začlenění menšin do
fungování státu, přístup státní správy a samosprávy k zástupcům
národnostních minorit, jejich vztah a identifikace s novým státem.
