Publikace má za poslání přiblížit historii a zároveň současnost fotbalu v Plzni. Tvoří ji fotbalové kluby od Viktorie Plzeň až po ty, které zápolí v městské soutěži.
Cesta za lepším životem, tak je také možné nazvat emigraci ve druhé polovině 19. století z Čech a Moravy. 24. září 2014 udělila odborná porota Klubu autorů literatury faktu Bufajkám Mimořádnou cenu Petra Jilemnického.
Zákon o zřízení samostatného československého státu č. 11/1918 Sb. z. a n., označovaný též jako recepční zákon nebo první ústavní provizorium, byl navzdory číslu, pod kterým se objevil ve Sbírce zákonů a nařízení, prvním československým zákonem.
Druhá světová válka, válka ve Vietnamu… Konflikty dvacátého století, ve kterých muži bojující se zlem uzavírají osudová přátelství, jež jsou bez nadsázky na život a na smrt. Děj Forsythova románu vrcholí – nikoliv náhodou – 10. září 2001.
V roce 1941 bylo Renatovi 13 let, a ačkoliv probíhala 2. světová válka, v jeho ospalé vesničce se prakticky nic nedělo. Dokud se jednoho dne neobjeví krásná Malena, která navždy změní jeho život…
Sto let po zvednutí hladiny oceánů a zatopení světa. Válka mezi Česko-slovenským královstvím a carským Ruskem uvázla na mrtvém bodě. Obě strany dozbrojují, stavějí nové lodě a chystají nové ofenzivy.
První světová válka vzala Julii nejen manžela a malého syna, ale i domov a chuť do života. Uchýlí se do domu své provdané sestry, ale dobře cítí, že je na obtíž. Z ciziny se na krátkou dobu vrací Juliin strýc a nabízí neteři zajištěnou budoucnost...
Druhá světová válka se chýlí ke konci, německá vojska se musela z ruských plání stáhnout do Polska, jejich velení vidí, že celkové porážce nelze zabránit, že ani rozkaz bojovat do posledního muže a posledního náboje postupující ruskou armádu nezastaví.
Fritz Kolbe, úředník ministerstva zahraničí v Berlíně, převážel do Švýcarska tajné nacistické materiály, aby je následně předávat Allenu Dullesovi, šéfovi americké tajné organizace OSS sídlící v Bernu.
Barvitá kronika pěti dní na konci druhé světové války čerpá ze vzpomínek slavných nebo budoucích slavných osobností, například Sofie Lorenové, Simona Wiesenthala, Güntera Grasse, Hildegrad Knefové nebo budoucího papeže Benedikta.
Už název Šumavou ze svobody do opony napovídá, o jak kontroverzní knihu jde. Tragické události v září r. 1938, mnichovská dohoda a druhá světová válka vrhly Šumavu na desítky let do její nejtemnější éry. Idylické časy skončily.