Děsivá vize skutečnosti, jak se sice neodehrála, ale jak se mohla odehrát. Autor za toto dílo obdržel v roce 1963 prestižní cenu Hugo Award a etebloval se mezi hvězdami žánru sci-fi.
Kniha pojednává o ne zcela tradičně zvolených meznících moderních českých dějin (1848, 1918, 1930, 1945, 1968 a 1989) z hlediska stabilizace, resp. destabilizace sociálního řádu.
Román pojednává o bratrech Langerových, zejména o dramatiku Františkovi a chasidsky zaměřeném Jiřím. Románové dění vytváří nejen vztahy mezi oběma bratry, ale především dobová atmosféra od sklonku 19. století až po začátek dvacátých let 20. století.
Kniha je bezprostředním svědectví Heinricha Harrera (narozen roku 1912) o letech strávených v Tibetu. Dokázal naučit žít v zemi ovládané zvláštní symbiózou církevní a světské moci a proniknout do složitého filosoficko-teologického systému.
Dynastie Habsburků jako jediná překročila hranice středověku v plné síle a spoluutvářela dějiny nejen kontinentální Evropy, ale i světa, a to po 640 let, až do 20. století. Jejich osud byl po staletí také osudem naší země.
Časopis Paměť a dějiny přináší kromě řady historických studií také recenze nových knih a nekrology dvou velkých osobností spojených s disentem – Jana Sokola a Františka Lízny.
Profilovým tématem aktuálního dvojčísla časopisu Soudobé dějiny je propaganda období stalinismu, konkrétně „stalinské obrazy nepřítele“, jimž jsou věnovány první dvě studie.
Středobodem revue je padesáté výročí vydání knihy Alexandra Solženicyna Souostroví Gulag, která sehrála stěžejní roli v povědomí o povaze a rozsahu sovětských represí jak v komunistickém světě, tak i na Západě.
Podzimní číslo historické revue Paměť a dějiny se vrací k padesátému výročí takzvané Karibské krize, tedy k říjnu roku 1962, kdy se Sověti snažili rozmístit své rakety na Kubě.
Protižidovské pogromy, organizování atentátů na politické odpůrce, demagogická hesla a neochvějná věrnost carskému režimu. Takový je tradiční obraz ultrapravice v Rusku před rokem 1917. O tomto pojednává předkládaná kniha.