Básnířka a překladatelka Bohumila Grögerová patří mezi nejvýznamnější osobnosti naší literatury. Její nová knížka Můj labyrint volně navazuje na dvě předchozí básnická vzpomínková díla – Rukopis a Dva zelené tóny.
Kniha představuje aktuální studie a poprvé do češtiny přeložené primární texty, které pojednávají o ideji univerzity. Východiskem zkoumání je oblast německé klasické filosofie.
Snaha ovlivnit veřejné mínění – domácí i zahraniční – je přirozeným cílem každého režimu, který se prostřednictvím propagandy snaží jednak o svou legitimizaci a prosazení vlastních cílů, jednak o potření skutečných i zdánlivých protivníků.
Autentická životní zpověď vzdělané a inteligentní ženy je dramatickou četbou, v níž se prolínají roviny jejího intimního života se společenskými a politickými událostmi dané
doby.
Detektivní román v němž má čtenář, alespoň teoreticky, stejnou šanci na vystopování pachatele jako vyšetřující aparát. Kdo zavraždil malého chlapce? Jakou souvislost s jeho vraždou má matka, která je nalezena mrtvá v řece?
Jádro knihy představuje analýza nejznámější Celanovy básně z prostředí koncentračního tábora. Tento text dodnes znepokojuje svou významovou mnohoznačností, formálním mistrovstvím i sugestivní dikcí.
Kniha Ašsko na starých pohlednicích nás zavede prostřednictvím 340 dobových pohlednic do nejzápadnějšího cípu naší země na česko-bavorsko-saském trojmezí. V knize naleznete pohlednice míst dnes již dávno zaniklých.
Publikace je první samostatnou monografií jedné z nejvýznamnějších staveb české moderní architektury – budovy muzea v Hradci Králové od architekta Jana Kotěry, která byla vystavěna v letech 1909–1913.
Život a kultura venkovských obyvatel sídlících na jihozápadní Moravě, v okolí měst Třebíč, Moravské Budějovice, Jemnice byl doposud v odborné literatuře opomíjen.
Vánoční balada Lešanské jesličky o věčné povinnosti ochrany nového života, vystaveného ohrožení, je připomínkou Hrubínovy jímavé lyriky a krásy jazyka, jež tvoří neodmyslitelnou součást pokladnice české literatury.
Tato kniha pohlíží na architekturu nikoli jako na autonomní jev, nepojednává o ní v termínech jejího vztahu ke všem možným ostatním oblastem lidského života, ale zabývá se jejím základním vztahem k přírodě, kterou dovršuje a vyjadřuje.
Kniha podává pravdivou historii lékařů Adolfa Hitlera a zakládá se mimo jiné i na pozoruhodném tajném deníku jeho osobního lékaře prof. Dr. Theodora Morella.
5. stíhací letecký pluk, dislokovaný na letišti v Líních u Plzně, zanikl po více než čtyřicetileté existenci v listopadu 1991. Jako jeden z mála novodobých leteckých útvarů měl přímé kořeny ve slavných československých perutích v RAF.