Trilogie novel jednoho z nejznámějších amerických židovských spisovatelů, které jsou propojeny postavou ženy, jejíž život se dotkne tří velmi odlišných mužů.
Jen v roce 1948 uprchlo z Československa na 25 000 občanů. Po překonání ostnatých drátů je čekal pobyt v lágrech. Hlad, zima a beznaděj, protože je OSN jako uprchlíky neuznávala.
Příběh o Bosně. A taky o kostech, které hledají svá jména i tváře. Kostech z masových hrobů, z hlubokých jeskyň i ze studní. Kostech zavražděných. Bosna, léta devadesátá.
Román otevírá téma dezerce, v Německu po druhé světové válce do značné míry tabuizované. Vydání románu, původně napsaného roku 1951, bylo v atmosféře prudce se rozhořívající studené války znemožněno a dílo upadlo v zapomnění.
Kniha Josefa Hrdličky otevírá otázku, co je exilová poezie a zda představuje podobně významnou oblast jako milostná či přírodní lyrika. Složitý a proměnlivý fenomén exilu sleduje na příkladech literárních textů od antiky do současnosti.
Je léto roku 1949. Studená válka nabírá na obrátkách, do amerických domácností proniká televize, na stříbrném plátně vzdychají prsaté filmové divy, dělníci stávkují a lidé se houfně přesouvají z měst do kempů, aby strávili dovolenou v přírodě.
Mezinárodní vztahy v období od skončení studené války jsou poměrně neklidné. Přesto by nám nemělo uniknout, že intenzita konfliktů se v porovnání se situací v první i druhé polovině 20. století snížila.
Studie o novém uspořádání globálního světa po rozpadu polárního světa studené války. O nových mimostátních činitelích formujících světovou poltiku, o novém způsobu válčení a nové konfliktualitě, která se vyznačuje asymetrií a deteritorializací.
Proč nastal po roce 1945 český „rozvod“ se Západem? Jaký byl život za „železnou oponou“? Hrozí nám opět rozdělení světa a nová „studená válka“? Stojíme před novým rozkolem Evropy? A jak nás dnes může inspirovat Winston Churchill?
Nedávná mezinárodní mediální pozornost zaměřená na aktivity československé rozvědky v období studené války nás inspirovala k tomu, abychom tomuto tématu věnovali na stránkách našeho časopisu patřičné místo.
V druhé polovině 40. let minulého století prošla americká zahraniční politika dramatickou proměnou. Pod vlivem akcelerujícího konfliktu studené války opustila své více než stoleté základy, izolacionismus a Monroevou doktrínu.
Druhé číslo časopisu Moderní dějiny v roce 2016 zahajuje studie Milan Hlavačka Family busineeses and their roots Central European society in the 19th century, která na čtyř konkrétních případech osvětluje širší význam rodinných firem ...
Slavná práce předního amerického politologa je pronikavou analýzou stavu světové politiky po skončení studené války. Jedna z nejvlivnějších knih konce 20. století.