Autobiografické vyprávění emeritního starosty Litomyšle Miroslava Brýdla (*1941) se zaměřuje především na období po roce 1989, během kterého se Litomyšl stala díky jeho dlouhodobým koncepčním aktivitám evropsky oceňovaným centrem moderní architektury
Mrazivé vyprávění původně služky, později lékařky, a nakonec ošetřovatelky a manželky Maxima Gorkého o Leninově a Stalinově světě, který dnes jako by povstal z hrobu.
Co mají společného dějepisectví a evoluční biologie? Zdánlivě nic. Autoři však ukazují, že patří do jedné kategorie: obě nauky rekonstruují dějiny (lidí a života vůbec) na základě dochovaných stop, pak jedna i druhá tyto nálezy interpretují.
Soubor pověstí z Liberce a okolí, vycházející po dlouhé odmlce 24 let od předchozího zpracování, zachycuje vypravěčskou tradici tematicky pestré oblasti.
Soubor povídek, který se podstatně odlišuje od autorovy dosud známé převážně básnické tvorby, nám připomíná pohádkový svět a jako takový jistě dokáže přimět k zamyšlení nejen dospělého, ale i dětského čtenáře.
Pavlík s tatínkem chtějí vědět, jak rostou brambory. Jednoduše zahrabou několik hlíz do květináčů. Pavlík se každý den chodí dívat, co je nového. Dlouho není nic vidět. Pak ale objeví mladý výhonek. Konečně se něco děje! Lístky se pořád zvětšují.
Příběhy indiána, jehož jméno je Malý měsíc, zasazený do reálné doby na přelomu 18. a 19. století. Malý měsíc je kronikářem svého kmene, a tudíž má bohatou zásobu historických informací, se kterými by Vás chtěl seznámit.
Publikace uvádí do českého prostředí téma starších hebrejských vyprávění. V jádru knihy stojí překlad jedné ze sbírek hebrejských příběhů, dochované v tzv. Jeruzalémském rukopisu z první poloviny 16. století.
Lidové pověsti z Orlických hor. Kniha je součástí cyklu souborů pověstí přeložených z německých pramenů. Vedle samotných textů lidových vyprávění je opatřena předmluvou a doslovem, poznámkovým aparátem a přehledem použité literatury.
Výbor z rozsáhlého povídkového díla známého anglického humoristy, do kterého jsou vybrány do češtiny dosud nepřeložené povídky ze sedmi autorových knih.
V první části se básníci z titulu knihy nevyskytují vůbec, ve druhé se dozvídáme, že spolu s Łysohorským, Stankovičem a dokonce s Hankou jsou Wolker a Bezruč pochůzkáři domobrany a Bezruč je navíc ještě poštovním zaměstnancem.
Takzvaný Nestorův letopis je první historiografi cké dílo Kyjevské Rusi. Letopis zachycuje dějiny staroruského státu v 10., 11. a na počátku 12. století, obsahuje významné právní dokumenty, legendistické texty a příběhy.