Vzpomínání německého literárního vědce Karla Kohuta (1936 v Olomouci) na dětství, které strávil v Lipníku nad Bečvou, na poválečný odsun a těžké začátky v novém domově v Hesensku.
Jaké bylo stát u vzniku kaskadérské skupiny v bývalém Československu? Máte rádi “drby“ z filmového zákulisí? Zajímáte se o sportovce a sportovní povídky?
Kniha, kterou držíte v rukou, není učebnice, ale kamarád. Můžete ji otevřít na kterémkoli místě, kousek si přečíst, a pak se věnovat něčemu jinému. Můžete při její četbě třeba pít čaj, poslouchat hudbu nebo se vesele kodrcat v hromadné dopravě...
Paměť míst je pamětí, která patří spíše světu, jehož jsme součástí, než nám. Souběžně je však paměť míst neoddělitelná od lidské odhodlanosti prolomit ticho této uzavřenosti, je jakýmsi důkazem naslouchání hlasům přicházejícím z minulosti.
Ve vzpomínkových medailonech Čtrnáctera zastavení načrtává Bedřich Fučík monumentálními tahy životní i básnické portréty svých milovaných autorů – v jednotlivých osudových zastaveních zachycuje, jak se s nimi životně sblížil ...
Kniha Krajiny Metropole smrti je výsledkem jedinečného a působivého experimentu člověka hledajícího způsob, jak pochopit svoji minulost a naši historii.
Eva Zaoralová je filmová novinářka a překladatelka. Jejím vyprávěním procházejí velcí režiséři, ale také kolegové z redakcí, píše o tom, jak se žilo v Československu a jakého uznání dosahovala česká kinematografie ve světě, co se dělo v zákulisí,...
Obraz o disidentovi, ministrovi vnútra ČSFR, zakladateľovi Ústavu pamäti národa, o priamom a zásadovom človeku s veľkým rozhľadom si čitateľ poskladá, keď si pozorne prečíta rozhovor Alexandra Balogha s Langošovou manželkou Gabrielou.
Pokračování úspěšného a milého vyprávění labského kapitána. Autorovi byl shůry dán dar slova, který se záviděníhodnou pamětí využil v příbězích a historkách z „šífortu“, plných humoru, ale i nostalgie, a zachytil tak pro nás kus plavecké historie.
Kniha sestává s drobných textů, zejména poznámek, esejů, zápisků, črt, v nichž Tomáš Mazal formou jakéhosi kvazideníku reflektuje události, které bezprostředně prožil, nebo vlastní prožitek posunul směrem k literární fikci.
Jak se žilo v komunistickém Československu a zejména v Ostravě v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století? A našly se přímo „v ocelovém srdci republiky“ osobnosti, které dokázaly vzdorovat komunistické totalitě?
Semafor je více než jen divadlo. Je to dechberoucí kulturní fenomén, který formoval několik generací diváků a i v 21. století nás inspiruje svébytnou poezií a nadčasovým humorem.