Výběr z deníku, soukromé korespondence a dalších textů provázejí barevné reprodukce legendární mexické malířky (1907–1954). Její život příblížil také úspěšný film Frida z roku 2002.
Vzpomínková kniha knihovnice, exulantky a skautky Sylvy Šimsové. V ní nás díky úryvkům z deníků, korespondencí a vzpomínek vtahuje do života dvou mladých lidí, sebe a svého tehdejšího přítele, nynějšího manžela.
Tři týdny v sestavě pestřejší než směs koření kari
Nejlepším způsobem, jak poznat ajurvédu v praxi, je vydat se přímo do Indie. Autorka deníku chtěla dopřát očistu svému tělu, mysli i duši. To ale netušila, na koho tam narazí…
Strhující deník filmového vědce, kritika a esejisty Jiřího Cieslara ze sklonku jeho života patří k závažným literárním svědectvím o životě u nás v posledním čtvrtstoletí.
Tyto jedinečné dokumenty z bezprostřední zkušenosti vypovídají o holokaustu, odboji a koncentračních táborech. Edici doprovází rámující úvod a doprovodné texty Pavliných vnuků a Janyho neteře.
Deníky Moniky Pajerové z let 1980–1990 přinášejí autentické svědectví o společenských a politických poměrech za normalizace, o opatrném politickém tání v závěru let osmdesátých a pádu komunistického režimu v listopadu roku 1989.
V této edici se čtenář setká s dosud knižně neuveřejněnými dokumenty z let 1929–1943, které se mnohdy dotýkají existenciálních zdrojů autorovy „sestry úzkosti“ i pramenů jeho náboženské zkušenosti. Deníky, zápisníky, zápisky, přednášky ...
Anna Gablerová (1830–1903) si vedla deník bezmála celý život. Její zápisky, dochované ve třech objemných sešitech, tak skládají zcela mimořádnou mozaiku 19. století v Čechách.
Československá socialistická republika, rok 1989. Magdaléně je čerstvých 17 let, chodí do 4.B na pražském gymnáziu, touží po lásce, ale ještě víc po tom žít ve svobodné zemi. Bojí se policejních obušků, ale přesto chodí demonstrovat a Václav Havel je jejím hrdinou.
Vladimíra Jedličková patří mezi významné osobnosti české secesní literatury, ačkoli za svůj život mohla vydat pouze jednu svoji knihu básnických próz „Povídky o ničem“ (1903). Publikovala pouze pod literárními pseudonymy ženského i mužského rodu.
Během svého téměř desetiletého přátelství s Thomasem Bernhardem se obchodník s realitami Karl Ignaz Hennetmair (*1920) rozhodl zaznamenávat rozhovory a události Bernhardova života formou deníkových zápisů.
Kniha Konec války a začátek míru je ve skutečnosti denní kronikou autora z roku 1945. Největší pozornost autor věnuje bombardování Prahy od 14. února. Text doprovázejí dobové fotografie.
Publikace Doktore, vražda, jedeme! Deník policejní, deník výjezdový je druhým, doplněným vydáním původní knihy Doktore, vražda, jedeme! (z deníku policejního lékaře) z roku 1995.
