Mezi pozitivistickým filosofickým přístupem a Masarykovým realismem nacházíme mnoho shod, ovšem i mnoho zásadních odlišností, které nelze bez zevrubnějšího zkoumání jednotlivých etap vývoje Masarykova myšlení náležitě určit a zařadit.
Společná kniha Rudolfa Steinera a Ity Wegmanové představuje zásadní dílo, jež nastiňuje hlavní perspektivy rozvoje medicíny, obohacené o anthroposofické vědomosti.
René Descartes (1596–1650) je zakladatelem novověké filosofie a jeden z nevlivnějších filosofických a vědeckých autorů. Jeho bádání vděčíme za zásadní vhledy do podstaty lidského ducha a jeho odlišnosti od fyzikálního světa, ...
Tato kniha je plodem společné práce Rudolfa Steinera a lékařky Ity Wegmanové a zárověň je autorovým posledním dílem, jakýmsi testamentem a odkazem pro naší dobu.
Dvě století od vzniku první dochované fotografie zažívá toto médium nebývalý rozmach. Fotografie se stala nedílnou součástí mezilidské komunikace a hlavním nástrojem pro tvorbu obrazů je dnes mobilní telefon.
Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum průběžně přináší studie, experimentální texty a nárysy z oblasti filosofie, fenomenologie a filosofické interpretace slovesného a výtvarného díla.
S nástupem analytické filosofie koncem 19. století sílil problém vztahu mezi jazykem a světem. Někteří analytičtí filosofové otázku, co je skutečné, odsouvali do pozadí ve prospěch otázky, jak používáme jazyk.
Předložený výbor, který z francouzských a latinských originálů přeložil a úvodními poznámkami opatřil Jan Palkoska, nabízí reprezentativní průřez těmi z Leibnizových filosofických textů.
Tvrdím, že nejsou velké a malé poměry, nýbrž jen velcí a malí lidé. Kolem pořádného a statečného chlapíka nejsou nikdy malé poměry, nýbrž slušně veliké, a dokonce i náramné poměry.
Kniha Zakázané filmy mapuje mechanismy a vývoj filmové cenzury v USA na příkladech 125 významných děl amerického i evropského původu, od němého Zrození národa (1915) po nedávno natočený snímek Anna a král (1999).
V dějinách filozofie se objevilo nespočetné množství snah překonat kognitivní nedostatečnost člověka. Většinový názor zněl, že zatímco vnější smyslové poznání podléhá nejrůznějším klamům, poznání vnitřní je mnohem jistější, či dokonce neomylné.
Autor vychází především z filozofie výchovy významného filozofa Jana Patočky. Ukazuje, že hlavním smyslem učitelské práce je pomáhat žákům v nalezení smyslu života.
Jak skutečná je skutečnost? Je
možné poznat pravdu? To jsou otázky, o nichž ve svých
rozhovorech debatují fyzik a filozof Heinz von Foerster
a vědec zabývající se problematikou médií Bernhard Pörksen.
Knihu tvoří deset kapitol. První čtyři texty zahrnují heideggerovské souborné tázání po smyslu, v našem případě historie (čas, prostor, kultura, dialog).
Kniha vznikla na základě rozhovorů slavného fyzika Davida Bohma s indickým filosofem Džiddu Krišnamurtim, jehož dílo je někdy přirovnáváno k legendárnímu transcendentalistovi Henrymu Davidu Thoreauovi.
Kniha Marca Van De Mieroopa představuje zasvěcenou a inovativní studii zabývající se dějinami myšlení a poznávání skutečností okolního světa, gnozeologií obyvatel starověké Mezopotámie.
Z dějin filosofie můžeme vyčíst určitý filosoficky relevantní smysl, který spočívá v povaze samotného filosofického poznávání. Autor zkoumá nejdůležitější témata a pojmy středověkého, karteziánského a moderního myšlení.
Filosofická antropologie je systematické zpracování problému lidského bytí a života. V soudobém chápání oba termíny (bytí a život) ve výkladu lidské reality splývají.
První český, odbornou veřejností dlouhoočekávaný, překlad Humanova Pojednání o lidské přirozenosti, jež poprvé vyšlo v roce 1739, patří k hlavním dílům západní filosofické literatury.
