Kritika praktického rozumu (1788) představuje Kantovo nejdůležitější dílo věnované praktické filosofii, které v úplnosti předkládá teorii morálního zákona a předkládá jádro Kantem reformovaného pojmu metafyziky.
Kantův spis Pozorování citu krásna a vznešena z roku 1764 má v celku jeho díla zvláštní postavení. Jedná se o dílo předznamenávající svým tématem Kritiku soudnosti (1790), přitom patří ještě do Kantova předkritického období.
Tato publikace je určena především dětem od dvou do šesti let, které je dobré seznamovat se základy dobrého chování názornou formou, za užití konkrétních příkladů. Užít tuto knihu ale mohou i děti mladší dvou let nebo naopak děti starší....
Publikace mapuje vývoj filosofického myšlení v českých zemích a demonstruje je na klíčových osobnostech, jež svým dílem spoluvytvářely kulturní identitu českého národa a významně přispěly k jeho duchovní emancipaci.
Kniha arabisty a islamologa Ondřeje Beránka přináší informace z Goldziherova nevšedního života zpracované na základě jeho deníků, korespondence a vzpomínek jeho studentů a kolegů a obsahuje také pojednání o jeho vědecké tvorbě.
Kniha Derech chajim je mezi Maharalovými spisy výjimečná tím, že je souhrnným komentářem k jednomu celému traktátu Talmudu, k traktátu, který sám Maharal nazýval drahým a vznešeným, k traktátu Avot.
Výklad filosofa a biologa Zdeňka Neubauera směřuje především k osvojení symbolické řeči obrazů tohoto slavného oltářního cyklu, vyjadřujícího pochopení sakrální skutečnosti doby, která stále představuje duchovní základy naší současnosti.
V srpnu roku 1916 obhájila Edita Steinová u Edmunda Husserla ve Frieiburgu im Breisgau svou disertační práci nazvanou K problému vcítění ( Zum Problem der Einfuhlung ), a to summa cum laude, a stala se poté soukromou asistentkou svého „mistra”.
Kniha o současných globálních trendech, zejména o jednom z reálných scénářů: velkém světovém zmatku a úplném či dílčím kolapsu západní či globální civilizace.
Abecedy filosofického myšlení nás provádí základními
filosofickými problémy a populární formou nás seznamuje
s řešeními, k nimž se v průběhu staletí dopracovala tradice,
jejímiž nejvýraznějšími představiteli jsou Aristotelés
a svatý Tomáš Akvinský.
Filosofická zkoumání (1953) vydali z Wittgensteinovy pozůstalosti jeho žáci jako rekonstrukci knihy, na níž pracoval od roku 1929 a jež měla jako vyjádření jeho filosofie nahradit Tractatus logico-philosophicus (1921).