Autor v deseti kapitolách ukazuje, jaká musí být obnova filosofie, kosmologie a náboženství, aby přírodní věda mohla vyústit ve vědu zahrnující také ducha.
Vladimír Solovjov (1853–1900), významná osobnost mezináboženského dialogu, autor mnoha filosofických a teologických děl, s dalekosáhlým vlivem na současníky i následné generace píše slavné Tři rozhovory, ve kterých je zahrnutá Legenda o Antikristu.
Kniha nabízí přehledný a čtivý vhled do současné debaty ve filozofii společenských věd a v kulturní antropologii. Hlavním hrdinou je pojem kultura: autor ho sleduje od jeho vzniku až po současné trendy užití v kognitivních vědách.
Antické a biblické pojetí krásna jako základ evropské kultury pojednává o nepostradatelné hodnotě krásy, která v dnešní době ztrácí na původním významu.
Dánský myslitel opakovaně promýšlel některé motivy Sofoklovy tragédie a dále je rozvíjel. Kniha by mohla posloužit také jako zevrubnější uvedení do četby Kierkegaarda.
Je to tak – mnohá výtečná díla z dějin filosofie jsou málo srozumitelná i pro vysokoškoláka, a tím čtenáře i při jeho nejlepší vůli odrazují. Filosofický kompas ale často hledají velmi mladí lidé. Kam se tedy mají obrátit?
Klasická práce amerického antropologa Thomase W. Laqueura (* 1945) z Kalifornské univerzity v Berkeley má pro historii sexuality a genderu význam srovnatelný s Dějinami sexuality Michela Foucaulta.
Publikace v rozsahu třinácti studií se zabývá interdisciplinárním výzkumem recepce antiky v evropské kultuře, s cílem postihnout co nejvíce aspektů recepce antické kultury od nejstarších dob, přes středověkou a renesanční kulturu až po současnost.
Duchovní věda se vine jako Ariadnina nit celým vývojem lidstva. V šerém dávnověku lidstva je v podobě mysterijního zasvěcení předávána v mystériích starověku, jindy je předávána lidstvu v podobě rosekruciánství. Jindy má zase podobu tzv. duchovní vědy.
Tato odborná kniha předkládá zcela originální, dosud nepublikovanou koncepci integrální antropologie, která paradigmaticky čerpá z filozofické antropologie Karla Máchy.
Pius XI. (1857-1939) spatřoval ve "vykázání Boha ze společnosti" hlavní příčinu strašlivých hrůz, které trýznily tehdejší svět. Ve všech oblastech života se systematicky stavěl na odpor proti sekularizaci institucí a mravů.
Většina současných filosofů má za to, že intencionální mentální stavy (přání, přesvědčení, ...) jsou tělesné stavy: duše je tělo. Zastávají tedy stanovisko materialismu. Moderní materialismus však naráží na řadu problém;...
Moderní, čtivý a spolehlivý životopis známého světce je plný nevšedních pohledů na sv. Antonína z Padovy. Antonín, jehož znají mnozí výhradně jako divotvůrce nebo pomocníka v....
Kolektivní monografie dvaceti autorů se
z různých filozofických pohledů zabývá rozmanitými aspekty
svobody a jejího vnímání od doby antické až po tu současnou.
Příspěvky v tomto výboru rekonstruují Antisthenovo myšlení v širším rámci antické filosofie. Antisthenés zde představuje spojnici mezi klasickou sókratovskou tradicí a hellénistickými formami sokratismu.