Do výročního sborníku přispělo několik foglarovců, kteří se na rozvoji foglarovského hnutí celoživotně podílejí a přispívají svými nápady, akcemi nebo novými výtvory v duchu děl Jaroslava Foglara. Zavzpomínejte nyní s námi i vy.
Autoři publikace „Klub zvídavých dětí“ pátrají po tom, jakým potížím byl během nacistické okupace vystaven spisovatel Jaroslav Foglar. Kniha obsahuje okolo 150 unikátních fotografií, dobových reprodukcí, obsáhlý poznámkový aparát, rejstříky.
Známá autorská dvojice předkládá tentokrát knihu dvaceti pěti „povahopisů“ vybraných osobností z literárního a uměleckého světa, které již nejsou mezi námi.
Akademický malíř Václav Junek, všestranně nadaný výtvarník – malíř, bravurní kreslíř, ilustrátor a grafik. Začínal ve výtvarné redakci Mladého hlasatele, kde na žádost Jaroslava Foglara mimo jiné nakreslil osm příběhů Rychlých šípů.
V roce 1936, ještě jako malý kluk, byl Jindra Hojer členem Foglarova skautského oddílu Pražská dvojka a stal se předlohou známé postavičky z Rychlých šípů. Jaká ale byla dobrodružství v životě reálného Jindry Hojera?
Publikace je již desátým dílem mnohaletého projektu Muzea hlavního města Prahy o pražských čtvrtích. Jak napovídá podtitul, pojednává o výjimečně pestrém území se spletitou historií.
Obrazově bohatá kniha Heleny Diesing vyplňuje prázdné místo na poli české pop kultury. Autorka na základě rozsáhlé rešerše dobových periodik shrnuje dosud nezmapované období českého komiksu.
V roce 2010 tomu bylo 10 let, co herci Slováckého divadla v Uherském Hradišti nastudovali hru Rychlé šípy, která se stala s více než 350. reprízami nejúspěšnější inscenací Slováckého divadla všech dob.
Nakladatelský redaktor a editor Jan Šulc (1965) napsal za posledních třicet čtyři let více než dvě stovky vzpomínkových, popularizačních a polemických textů o české literatuře, vedl rozhovory s českými spisovateli a proslovil řadu přednášek.
Všechny podoby Markova životního trailu jsou zaznamenány podrobně a čtivou formou.
Nová kapitola v knize se jmenuje Zapomenutá kapitolka, aktualizována a doplněna je bibliografie.
Poutavě psané memoáry významného kontroverzního novináře Karla Bureše začínají mnichovskými událostmi v roce 1938 a zahrnují časové období až do roku 1948.
