Zajímá vás, kam se posunula logika od dvacátého století? Kde všude se logika uplatňuje? Co obnáší spojení logiky a lingvistiky nebo logiky a psychologie?
Tradice pythagorejství poutala pozornost pro své názory a tabu již v 6. století př. n. l. Následovníci Pýthagory bývají považováni za zakladatele matematického uvažování či objevitele číselných poměrů hudebních harmonií.
Hlavním cílem této mimořádné knihy na pomezí metamatematiky, informatiky, filozofie a kognitivní psychologie je zkoumání, co jsou a odkud se berou základní atributy člověka - vědomí a inteligence.
Kniha je jedním z řady pokusů vědy proniknout k tajemství božího stvoření, zde pomocí kvantové fyziky. Autor však projevuje fundovanost též v oboru filosofie a hlubinné psychoanalýzy, pomocí nichž se snaží proniknout co nejhlouběji k lidské duši.
V těchto snadno srozumitelných a poutavých rozhovorech
zkoumá světově proslulý fyzik Paul Davies a vytrvalý
obrazoborec Phillip Adams ona proč a odkud vztahující se
k vesmíru; jak vznikl, jak jednou skončí a jak do něho
zapadají lidé.
Odkud se bere nepochopitelná efektivnost matematiky? Jaká je specifičnost matematického poznání vzhledem k jiným druhům poznání? Jakou roli zde hraje pythagorejská filosofie, která vidí podstatu světa v číselných vztazích?...
Čtivě a srozumitelně napsaná monografie sleduje historii teorie chaosu, která se odvrací od příčinně následkového chápání světa a klasické newtonovské fyziky.
V tomto životopise slavného anglického matematika, fyzika a astronoma, autor využil řadu současných pramenů o jeho životě i mnoho citátů Newtonových současníků a zprostředkovává tak autentický pohledna vznik jeho objevů.
Existuje někdo, kdo by dovedl o vesmíru, hmotě a času hovořit jako Jiří Grygar? S lehkostí a zároveň přesně, poutavě i poučně? Tato kniha patří do rukou každému, kdo se chce dovědět, v jakém vesmíru žijeme. Co bylo před velkým třeskem?
Monografie anglických, slovenských a českých příspěvků věnovaná stému výročí narození Kurta Gödela (28.4.1906) se zabývá tematicky rozlehlým prostorem úvah a inspirací, které jsou přímo či nepřímo motivovány Gödelovými objevy a důkazy.
Tato kniha je první filosofickou prací Jana Šterna. Ve své práci rozvinul čtvrtý modus bytí, jak ho zformuloval Aristoteles ve své Metafyzice. Navázal přitom na Heideggerův esej Aristotelova Metafyzika.
Kniha vznikla na základě rozhovorů slavného fyzika Davida Bohma s indickým filosofem Džiddu Krišnamurtim, jehož dílo je někdy přirovnáváno k legendárnímu transcendentalistovi Henrymu Davidu Thoreauovi.
Kniha obsahuje portréty předních osobností české vědy z nejrůznějších oborů, od matematiky, fyziky a astronomie přes vědy o živé přírodě až třeba k historii psané i orální.
Jak se pravda skrytě "děje" tam, kde se matematik, fyzik, archeolog, ekonom, biolog, filosof, historik umění či tvůrce uměleckého díla zabývá obvyklými předměty své činnosti, aniž přitom o pravdě samé výslovně přemýšlí?
Jak skutečná je skutečnost? Je
možné poznat pravdu? To jsou otázky, o nichž ve svých
rozhovorech debatují fyzik a filozof Heinz von Foerster
a vědec zabývající se problematikou médií Bernhard Pörksen.
Buddhistický mnich, opat kláštera v Západní Austrálii, původem Angličan a vzděláním fyzik, vypráví milou a příjemnou formou, se vždy přítomným úsměvem, příběhy ze života.
Je smrt naším koncem? Anebo, jak tvrdí autor bestsellerů Dinesh D'Souza, se ve světle nejnovějších objevů ve fyzice a neurologii, nejpřesvědčivějších filozofických dedukcí jeví představa posmrtného života jako značně reálná?
