Výsledek pro: fyzika

Kniha nabízí komplexní a vzájemně provázaný pohled na klíčové filosofické otázky, které se objevují v současné fyzice.

Odkud se bere nepochopitelná efektivnost matematiky? Jaká je specifičnost matematického poznání vzhledem k jiným druhům poznání? Jakou roli zde hraje pythagorejská filosofie, která vidí podstatu světa v číselných vztazích?...

Čtivě a srozumitelně napsaná monografie sleduje historii teorie chaosu, která se odvrací od příčinně následkového chápání světa a klasické newtonovské fyziky.

Vědomí a jeho teorie je první česká kniha, která mapuje aktuální stav filosofického a vědeckého výzkumu vědomí.

Monografie anglických, slovenských a českých příspěvků věnovaná stému výročí narození Kurta Gödela (28.4.1906) se zabývá tematicky rozlehlým prostorem úvah a inspirací, které jsou přímo či nepřímo motivovány Gödelovými objevy a důkazy.

Tato kniha je první filosofickou prací Jana Šterna. Ve své práci rozvinul čtvrtý modus bytí, jak ho zformuloval Aristoteles ve své Metafyzice. Navázal přitom na Heideggerův esej Aristotelova Metafyzika.

Polemika významného amerického fyzika o filosofických a společenských důsledcích moderní vědy a změny vědeckého paradigmatu.

Kniha vznikla na základě rozhovorů slavného fyzika Davida Bohma s indickým filosofem Džiddu Krišnamurtim, jehož dílo je někdy přirovnáváno k legendárnímu transcendentalistovi Henrymu Davidu Thoreauovi.

Buddhistický mnich, opat kláštera v Západní Austrálii, původem Angličan a vzděláním fyzik, vypráví milou a příjemnou formou, se vždy přítomným úsměvem, příběhy ze života.

Thovt, egyptský bůh moudrosti, praotec magie, astrologie a univerzálních umění, je opředen mnoha tajemstvími.

Pacidius Philalethi je filosofický dialog „pojednávající o povaze změny a kontinua, nakolik jsou přítomné v pohybu“ složený more socratico v říjnu 1976 během plavby z Anglie do Holandska, na samém konci Leibnizových pařížských let.

Nebýt Golema studuje spisy pražského rabína Jehudy Löwa a vnímá ho jako renesančního filosofa spíš než legendárního mága.

Jádro Lovaňských přednášek tvoří výklad tří významných příspěvků k rozvoji moderního vědeckého myšlení, na jejichž vzniku se podílelo prostředí českých zemí.

Kniha nabízí poučenou a hlubokou debatu věnující se častým střetům duchovních a vědeckých přístupů k porozumění realitě světa.

Steinerovo pojednání o filosofii vychází z protikladů Goethova a Newtonova pohledu na přírodu.
"Goethe pokládá smyslové orgány člověka za nejlepší, nejvyšší fyzikální přístroje. Oko je pro něj nejvyšší instancí ...

Teorie morfické rezonance Ruperta Sheldrakea zpochybňuje základní předpoklady moderní vědy. Nové chápání života, hmoty a mysli..

V pokračování Hovorů autor rozvíjí svůj pohled do oblastí, kterými procházíme v přípravě na náš pozemský život a v nichž jsou koncipovány nejen všechny naše skutky, ale i záznamy jevů a událostí, které jsou pro nás coby lidské bytosti určující.

Novodobá evropská věda je podle našich zjištění umožněna Newtonovým pojetím Boha, to je pro ni conditio sine qua non. Podle Isaaca Newtona je to Bůh sám, který se zjevuje ve všem a který v konkrétních jevech tohoto světa nabývá vždy jen určitých hodnot.

Soubor esejů – první kniha v češtině věnovaná irskému filosofovi – má za cíl představit čtenáři rozsah Berkeleyho filosofického díla.