Výsledek pro: josef václav sládek

Digitální titul sestavený z historických snímků vydaných pod značkou Ultraphon a představuje písničky a ukázky scén z inscenací Národního divadla a divadla Větrník (1941 - 1946). Účinkují Ladislav Boháč, Marie Burešová, Rudolf Deyl a další.

Kolektivní monografie „Krajina jako antropologická čítanka“ obsahuje patnáct odborných studií věnovaných problematice krajiny. Na krajinu jednotlivé příspěvky nahlížejí z různých úhlů, které spojuje jednotný antropologický diskurs.

Kniha Václavy Jandečkové se vrací do měsíců a let po únoru 1948, aby představila osudy několika z těch mužů a žen, kteří se pustili do nerovného zápasu s komunistickou diktaturou.

Autoři, kteří řadu let mapují bezpráví, kterých se dopouštěl komunistický režim, v této knize přicházejí s dramatickým příběhem dvou kněží popravených v padesátých letech: Jana Buly a Václava Drboly.

Myšlení Josefa Šafaříka, který vždy očekával více od jednotlivce než od společnosti a varoval před intelektuálním a etickým konformismem, je prodchnuto hlubokým humanismem.

Cukrářka Helena Vybíralová peče. A peče výborně. Potvrdí to každý, kdo její dezerty, moučníky i miniaturní kousky cukroví ochutnal. Zkuste to také tak!

Text, který letošní ročenku otvírá, je výběr z nejstarší dochované sbírky chasidských vyprávění Šivchej ha-Bešt (Velebení Ba'al Šem Tova) z roku 1814, který uspořádal, přeložil a úvodní studií opatřil judaista Pavel Sládek, působící na FF UK.

Felix Krumlovský, autor několika pozoruhodných knížek o české historii, si vzal na paškál celkem 35 osobností, slavných Čechů a Moravanů, aby se podíval, na některé záhady, které jsou s nimi spojeny.

Emigrační vlna z let 1968–1969 byla velmi početná; neskončila ani ve chvíli, kdy normalizační režim na podzim 1969 definitivně uzavřel hranice.

Malé memoáry přinášejí řádku jmen umělců, většinou tvorbou a životem spojených s brněnským Národním divadlem. Nejde o práci historickou, byť veškerá fakta a události skutečnostem odpovídají.

Kniha se zabývá fenoménem emigrace a exilu v českých moderních dějinách. Stěžejní část knihy tvoří 30 příběhů Čechů, kteří v průběhu 19. a 20. století odešli do zahraničí. Úvod napsala Madeleine K. Albrightová.

Vládli v naší zemi. Někteří lépe, jiní hůř. Králové a císaři. Vedli války, jezdili do bitev, řešili spory… Drželi se pevně svých názorů – nebo je taky den ze dne měnili.

Knižní rozhovor s opatem želivského kláštera Bohumilem Vítem Tajovským (1912-1999) mapuje celý jeho život.

Monografie scénografa a malíře Jana Vančury sleduje jeho divadelní tvorbu od sedmdesátých let po dnešek. Publikace v českém a anglickém jazyce obsahuje stručný Vančurův umělecký životopis, studie a reprodukce scénografických děl.

Monografie kostýmní výtvarnice Heleny Anýžové (1936 – 2015) mapuje její tvorbu pro divadlo od začátků v šedesátých letech po rok 2015, kdy se navždy uzavřela.

Čtení o Elišce Krásnohorské črtá příběh utváření obrazu kritičky, básnířky a emancipační aktivistky Elišky Krásnohorské, a to ve čtyřech obdobích jejího života: chronologicky pořádaný výbor z recenzí, článků, polemik, zpráv a kritik.

Edice Osobnosti české scénografie Monografie scénické a kostýmní výtvarnice Jany Zbořilové (*1953), kterou v roce 2016 vydal Institut umění – Divadelní ústav, mapuje její více než čtyřicetiletou divadelní a filmovou tvorbu.

Kniha shrnuje ve třech oddílech texty 40 autorů, které se z mnoha úhlů pohledu vztahují k obvinění vznesenému proti Milanu Kunderovi v týdeníku Respekt roku 2008 a ke knize Jana Nováka Kundera. Český život a doba z roku 2020.

V knize Hříchy a vášně přemyslovských králů nahlíží známý spisovatel a publicista Jan Bauer na přemyslovské krále (a jejich předchůdce knížata) nejen jako na historické osobnosti, ale hlavně jako na muže z masa a kostí.