Výsledek pro: karel čapek

Archiv Českého rozhlasu disponuje nemnoha snímky s hlasem T. G. Masaryka, ale dochované záběry mají svou neocenitelnou hodnotu.

Dramatické, nečernobílé líčení životů, často také poznamenaných tragickým děním, šestnácti významných osobností, které předešly svou dobu, zvrátily zavedené zvyklosti a každá z nich svým způsobem usilovala o zdánlivě nedosažitelné cíle.

Obsáhlá monografie věnovaná životu a dílu Karla Čapka. Autor v ní mimojiné vyvrací ustálený názor, že Čapkův osud, spjatý s tragickými chvílemi českých dějin, byl svým způsobem také tragický.

Knihu vzpomínek manželky malíře Josefa Čapka.

Kniha se zabývá fenoménem emigrace a exilu v českých moderních dějinách. Stěžejní část knihy tvoří 30 příběhů Čechů, kteří v průběhu 19. a 20. století odešli do zahraničí. Úvod napsala Madeleine K. Albrightová.

Jindřich Groag spisovatele Čapka několikrát kontaktoval kvůli svým klientům, kteří z důvodu svědomí a náboženského přesvědčení v období první republiky odpírali vojenskou službu. V knize je přetištěna jejich obsáhlá korespondence spolu s komentářem.

Kromě umělcova podrobného životopisu najdeme na stránkách knihy Högerovy úvahy o umění, o povaze a smyslu herectví, o češtině a češství, ale také třeba o významných postavách české historie.

Kniha přibližuje životní příběh malíře a spisovatele Josefa Čapka.

Paměti britského překladatele českého původu Ewalda Oserse, který odborné a čtenářské veřejnosti v anglofonních zemích představil např. Jaroslava Seiferta, Jana Skácela, Vítězslava Nezvala, Egona Hostovského, Ivana Klímu nebo Karla Čapka.

Kniha Martina Strouhala je nejucelenějším dílem, které se zabývá osudy Jana Welzla.

Třináctý svazek Masarykova sborníku přináší příspěvky z let 2004-2005.

Kniha podává obraz jedinečného českého literárního salonu, který po několik desetiletí vedla Anna Lauermannová-Mikschová (1852-1932) a kterým za tu dobu prošlo přinejmenším sto dvacet osobností kulturního života.

Vzpomínky, postřehy a úvahy o literatuře (Kafka, Čapek, Goethe), výtvarném umění (Zrzavý, Tvrdošíjní), o národním charakteru v umění a česko-německém soužití.

Úspěch, s nímž se setkal cyklus dopisů slavných i neznámých lidí, vysílaný v roce 2006 denně na stanici ČRo 3–Vltava, přiměl jeho autorku Bronislavu Janečkovou k přípravě knižní verze.

Kniha upozorňuje na odkaz básníka, který pozdravil svými verši bytosti, z nichž mu výrazně přirostli k srdci tvorové bezbranní, souputníci bolestných událostí.

Výběr z duchovních promluv plzeňské unitářské kazatelky a někdejší pedagožky Západočeské univerzity. Tato kniha může být inspirací každému, kdo se na své životní cestě odmítá nechat svazovat dogmaty.

Chesterton svým okouzlujícím a nenapodobitelným stylem líčí mnoho událostí ze svého dětství a mládí. Kniha také originálně portrétuje tvůrce, se kterými se přátelsky stýkal: G. B. Shawa, H. G. Wellse, H. Jamese, H. Belloca a další spisovatele.

Autorčiny životní osudy od nástupu nacismu v Německu až do deportace do Terezína v roce 1942 jsou dokumentovány v jejích dopisech švédské přítelkyni Lilian a později i Lilianině matce, která se ve Švédsku ujala Ilsina staršího syna.

Doplněné a rozšířené vydání pamětí Otakara Vávry, které vyšly poprvé a naposledy v roce 1994, je holdem této filmové a režisérské legendě k jeho 100 letům, které oslaví 28. února 2011.

Olga Scheinpflugová (1902–1968) ve svých osobitě komponovaných pamětech vzpomíná na herecké a režisérské osobnosti českého divadla.