Výsledek pro: karel čapek

Fotografická vášeň Karla Čapka netrvala příliš dlouho a vrcholila v letech 1930–1932, kdy vznikla i většina jeho fotografických portrétů pátečníků.

Jedno z posledních svědectví generace Langra, Fischla, Čapka, Wericha a dalších v textu Viktora Fischla není zdaleka jen sentimentální vzpomínkou na dobu, která byla hrdá na své ideály. Je především svědectvím o "všedním" sebevědomí jedné generace.

Čapkovy obsáhlé paměti jsou cenným svědectvím o rozporuplném českém 20. století. Zachycují prostředí a hodnotový svět pražské středostavovské rodiny, přibližují nelehká rozhodování, která “Velké dějiny” vnášely do života “Malých lidí”.

Třídílný spis, který v letech 1928–1935 pořídil na základě rozhovorů s prvním československým prezidentem spisovatel Karel Čapek.

Osm jedinečných osobností, osm nesmírně dramatických a často také tragickým děním tak či onak poznamenaných životních příběhů. (Jan Amos Komenský, Louis Pasteur, Alfons Mucha, Albert Schweitzer, Karel Čapek, Ernest Hemingway, Jiří Orten a Stefan Zweig).

Paměti významného politika, nakladatele a podnikatele, který se do dějin knižní kultury zapsal mimo jiné jako ředitel předválečného nakladatelství Borový.

Archiv Českého rozhlasu disponuje nemnoha snímky s hlasem T. G. Masaryka, ale dochované záběry mají svou neocenitelnou hodnotu.

Jindřich Groag spisovatele Čapka několikrát kontaktoval kvůli svým klientům, kteří z důvodu svědomí a náboženského přesvědčení v období první republiky odpírali vojenskou službu. V knize je přetištěna jejich obsáhlá korespondence spolu s komentářem.

„Nelítej v oblacích, ale drž se své země, je nejjistější a nejnepochybnější. Ať čemukoli sloužíš, drž se reality,“sdělil svého času první prezident Osvoboditel novináři Karlu Čapkovi. Přesně stejným masarykovským duchem se řídí i úvahy této práce.

Třináctý svazek Masarykova sborníku přináší příspěvky z let 2004-2005.

Vzpomínky, postřehy a úvahy o literatuře (Kafka, Čapek, Goethe), výtvarném umění (Zrzavý, Tvrdošíjní), o národním charakteru v umění a česko-německém soužití.

Tato kniha mapuje především ona tři poválečná exilová desetiletí, kdy se Peroutka zapsal do historie české demokracie jako zakladatel rozhlasové stanice Svobodná Evropa, jako přímý účastník exilového života i jako spisovatel a myslitel.

Nádhery a hrůzy minulého století ožívají v esejích o českých i světových osobnostech a událostech. Časový odstup napomáhá novým pohledům na T. G. Masaryka a spolužití Čechů a Němců v rakouské monarchii, na Chartu 77, apod.