Pátečníci na fotografiích Karla Čapka

Fotografická vášeň Karla Čapka netrvala příliš dlouho a vrcholila v letech 1930–1932, kdy vznikla i většina jeho fotografických portrétů pátečníků. Šlo o přátelskou skupinu spisovatelů, filosofů, novinářů, politiků a vědců, kteří se v Čapkových pražských bydlištích scházeli v letech 1924–1938 k otevřené a často polemické diskusi o zásadních i každodenních věcech. K pátečníkům patřili vedle bratří Čapků také Edvard Beneš, Josef Kopta, Ferdinand Peroutka, Josef Šusta, František Langer, Eduard Bass, Karel Poláček a mnozí další, celkem přes šedesát osobností, přičemž spisovatel na svých fotografiích zachytil větší polovinu z nich na 102 vzácných snímcích, které umožňují i k méně známým jménům přidat konkrétní tváře.
Léta ležely Čapkovy pozitivy i negativy bez podrobného popisu místa a času svého vzniku, v několika případech též bez potřebné identifikace zachycených osob. Editoři knihy Jan Bílek a Jarmila Schreiberová snímky na základě dlouhodobého badatelského výzkumu uspořádali a doplnili je cennými informacemi o pojmenování tohoto volného uskupení a o jeho ukotvení v čase a prostoru. Obohacují rovněž dosavadní znalosti o Čapkovi fotografovi a dodávají k nim řadu mimořádně zajímavých společenských a dobových reálií, dnes již mnohdy zapomenutých.