Praha se v meziválečném období stala jedním z předních center emigrace z bývalého ruského impéria, a to i díky vstřícnému postoji mladé republiky a její politické reprezentace. Publikace, věnovaná výtvarné scéně „ruské Prahy“, se neomezuje na autorky
Karel Horký (1879–1965) je znám především jako novinář a fejetonista, byl rovněž autorem několika dramat a vydal čtyři knihy básní. První díl jeho dvojdílných pamětí začíná líčením dětství prožitého ve východočeském městečku Ronově nad Doubravou.
Dvojbalení katalogu výstavy Z HVĚZDY KRUH nejkrásnějších knih Česka, Německa, Polska, Slovenska a Švýcarska a katalogu k soutěži Nejkrásnější české knihy roku 2019 graficky zpracovali Štěpán Malovec & Martin Odehnal.
Nové číslo sborníku Literární archiv se věnuje obrazu lesa v literatuře a výtvarném umění. Přezkoumává představy Karla Klostermanna o původním šumavském pralese, zabývá se literárním a výtvarným dílem Josefa Váchala z pohledu ekopoetiky...
Odborná publikace navazuje na předchozí monografie Zkušenost exilu (2017) a Příběhy exilu (2018), které byly výsledkem práce na výzkumném projektu, který probíhal v letech 2016–2018 v Památníku národního písemnictví za účasti badatelů.
Monografická studie popisuje vzácný exemplář starého tisku Dantovy Božské komedie (Benátky: Francesco Marcolini, 1544) z knihovny Jaroslava Vrchlického (1853–1912) získaný pro Památník národního písemnictví antikvárním nákupem v Berlíně.
Josef Portman byl doposud známý nejvíce jako iniciátor legendárního litomyšlského Portmonela kongeniálně do nejmenších detailů vyzdobeného Josefem Váchalem. Kniha poprvé sleduje jednotlivé fazety jeho života a díla.
Kolektivní vědecká monografie Příběhy exilu navazuje na úspěšný výstavní katalog Zkušenost exilu, oceněný v soutěži Gloria musaealis jako nejlepší muzejní publikace roku 2017.
Sborník se věnuje konci první světové války, rozpadu habsburské monarchie a důsledkům, které tato změna přinesla. Zabývá se publicistikou Jaroslava Durycha, Karla Horkého a Waltera Tschuppika, romány Roberta Mimry, Erwina Otta a Hanse Watzlika...
Kolektivní vědecká monografie si klade za cíl komplexně zhodnotit a představit dílo bratří Vokolků v kontextu kulturního vývoje od 30. let 20. století až do dnešních dnů.
Projekt Naše Francie, který zahrnuje vydání výpravné vědecké kolektivní monografie, velkou sezónní výstavu v pražském letohrádku Hvězda a doprovodné programy, je pořádán u příležitosti vzniku Československé republiky v roce 1918.
Sborník se věnuje vztahu moderní hudby a literatury. V tomto kontextu připomíná zvláště dílo Josefa Kainara. Radomil Novák se ve své studii zaměřuje na tematizaci hudby v poezii Otokara Březiny, Antonína Sovy, Oldřicha Mikuláška a J. Kainara.
Československá republika se ve dvacátých letech stala jednou z hlavních cílových zemí mnohonárodnostní vlny exulantů prchajících z území bývalého carského impéria před následky bolševického převratu.
Publikace prezentuje formou úvodní stati a katalogových hesel soubor volných grafických listů i knižních ilustrací jednoho z nejvýznamnějších barokních rytců 17. století pocházejících ze sbírek Památníku národního písemnictví. Představena je zde kole
Je až s podivem, jak malou pozornost dosud věnovali literární historici (a to nejen v Čechách) tradičnímu perikopnímu systému. Přitom evangelijní čtení na jednotlivé neděle a svátky přímo či nepřímo ovlivňovala tematiku většiny kázání.
Je pozoruhodný příběh tohoto přátelství dvou básníků, které jako by všechno rozdělovalo: zeměpisná vzdálenost (jeden se nejčastěji nachází v Paříži, ten druhý v Praze), jejich společenská angažovanost....
Tato publikace přináší ucelený materiál z literárního archivu Památníku národního písemnictví, soubor dopisů Bedřicha Hrozného literárním osobnostem, z nichž nejrozsáhlejší je adresován jeho blízkému příteli Otokaru Šimkovi.
