Nakladatelství Památník národního písemnictví

Autoři této publikace detailně zmapovali, jak se proměňovala vizuální stránka knih pro děti, a to v předlouhém století 1869–1969.

Tři studie – tři pohledy na život a dílo Arnošta Lustiga.

Katalog stejnojmenné výstavy, konané v Muzeu literatury 8. 12. 2025 a potrvá do 29. 3. 2026.

Sborník Literární archiv č. 57 obrací pozornost k činnosti Českého centra Mezinárodního PEN klubu také vzhledem k nedávno uplynulému 100. výročí jeho založení.

Objevná monografie představuje básníka Jiřího Volfa (1947–1993) v kontextu české literatury a rekonstruuje jeho život a dílo na základě unikátní souhry archivních materiálů, dochovaných rukopisů a svědectví pamětníků.

Básník a satirik T. R. Field (1891–1969) v Muzeu literatury špatně dopad.
Nyní se o tom můžete přesvědčit nejen v jeho expozici, ale i v bohatě ilustrovaném katalogu!

Bohumila Grögerová (1921-2014) a Josef Hiršal (1920-2003) prosluli především jako tvůrci experimentální poezie a autoři četných literárních překladů.

Sborník Literární archiv č. 56 se věnuje třetímu prostoru české literatury a v (české) literatuře, tj. literatuře vztažené k českému prostoru a zároveň tento prostor přesahující, psané jinak než v češtině a zároveň latentně české.

Pátý svazek KHE přináší nové kritické vydání básnické sbírky Kytice Karla Jaromíra Erbena (1811–1870). Toto knižní vydání se vrací k uspořádání knihy, jak ji naposledy připravil autor, po několika dekádách prezentuje nově ustavený text, ...

Ve druhé polovině 20. století se ve východní Evropě samotný jazyk ocitl v komunikačním a politickém „zajetí“.

Sborník vychází jako připomínka 100. výročí narození básníka, prozaika, esejisty a překladatele Jana Vladislava (vl. jm. Ladislav Bambásek, 1924–2009), jehož vliv na českou kulturu 20. století byl zcela zásadní.

V r. 2023 objevené deníkové záznamy od srpna 1957 do července 1958 nebyly zahrnuty do Kolářova desetisvazkového Díla. Mimořádné svědectví o lidech a době, v níž se rozhodujícím způsobem uvolňovalo stalinistické sevření.

Dosud nezveřejněný, rukou psaný text z roku 1952 vychází jako faksimile. Josef Škvorecký jej stylizoval jako domácí úkol z jazyka českého sepsaný žákem III. třídy Obecné chlapecké školy v Náchodě Josefem Krátkým.

Wiererovo dílo zahrnující vedle olejomaleb, kreseb, lept, litografii a dřevoryt je vhledem do romantického světa německé Prahy, který je dnes nenávratně ztracen a řadí ho mezi nevýznamnější malíře Prahy vůbec.

Kniha představuje všechny hlavní ankety, které proběhly v prostředí surrealisticky orientovaných tvůrců sdružených kolem osobnosti básníka a teoretika Vratislava Effenbergera (1923–1986).

Milena Jesenská (1896–1944) se prosadila zejména jako novinářka, od začátku dvacátých let přispívala svými sloupky a fejetony do Národních listů, Lidových novin...

Fotografická vášeň Karla Čapka netrvala příliš dlouho a vrcholila v letech 1930–1932, kdy vznikla i většina jeho fotografických portrétů pátečníků.

Literární archiv č. 54 se věnuje dějinám nejdéle vycházejícího českého literárního časopisu Lumír (1851–1940).

Druhý díl pamětí novináře a spisovatele Karla Horkého (1879–1965) začíná obdobím, kdy v letech 1907–1909 působil jako redaktor týdeníku Národní obzor.