Sborník textů o Evropě k 5. výročí referenda o vstupu do EU. O Evropě psali, mimo jiné, tyto osobnosti - Z. Bauman, V. Havel, J. Keller, R. Pynsent, K. Schwarzenberg, M. Vašáryová ...
Nový překlad jednoho z nejdůležitějších děl politické filosofie doby osvícenství vychází ze současného stavu bádání o politické teorii autora Ducha zákonů.
Kniha si neklade za cíl podat další systematický výklad dějin pojmu totalitarismus, spíše se pokouší filosoficky sledovat pohyb jeho významu. V několika oddílech autor zkoumá mýtus a jeho proměny, moc bezmocných, melancholii a čin....
Druhá kniha komentářů Zdeňka Velíška, z nichž je patrná snaha nabídnout pohled odlišný od tzv. hlavního názorového proudu a naznačit určité tendence dalšího vývoje. Autor se také rozepisuje o svých reportérských zážitcích v mnohdy svízelných situacích.
Snaha ovlivnit veřejné mínění – domácí i zahraniční – je přirozeným cílem každého režimu, který se prostřednictvím propagandy snaží jednak o svou legitimizaci a prosazení vlastních cílů, jednak o potření skutečných i zdánlivých protivníků.
Proč vlastně pracujeme? Práce určuje náš osobní čas, formuje naši identitu a točí se kolem ní organizace celé moderní společnosti. Pracovat nebo si práci hledat je pro nás prý zkrátka přirozené.
Autor ve své známé práci zpochybňuje přesvědčení, že dělit politickou scénu na pravici a levici mělo smysl možná v dobách minulých, ale dnes už je zbytečné.
Kniha vysvětluje rozdíl mezi týmem a sociální skupinou, zabývá se budováním týmu, vedením týmu a způsoby, jak zlepšit komunikaci uvnitř týmu. Každá kapitola obsahuje několik případových studií, které vycházejí ze skutečného života.
Známý sociolog a výzkumník, šéf agentury ppm factum spojil své síly s novinářem Martinem Komárkem, aby napsali knihu, která vás překvapí svou dramatičností.
Kniha důkladně rozebírá závažnou společenskou a politickou problematiku. Hlavní část je věnována popisu a analýze pravicového extremismu a radikalismu v ČR v polistopadovém období.
Kniha mapuje vývoj pravicového extremismu v Německu od roku 1870 po současnost. Dokládá, že radikální pravice se nezačíná formovat až s Hitlerovým příchodem a stejně tak spolu s ním nehyne v rozbombardovaném Berlíně.