Stěžejní Kantův příspěvek k dějinám politické filosofie, ve kterém předkládá model mírového soužití mezi národy, doplňuje spis vysvětlující jeho praktickou filosofii založenou na kategorickém imperativu.
Americký autor ve svých esejích velmi čtivým způsobem přibližuje všeobjímající monstrum zvané byrokracie, tedy onen věčně se zvyšující počet státních zaměstnanců a formulářů, které tito úředníci vymýšlejí.
Kdo je – nebo kdo může být – v dnešní době autorita? Nemám na mysli autoritu mravní, ale někoho, kdo je schopen zásadní reflexe našeho místa ve světě, kdo dokáže nahlédnout skutečnou duchovní situaci doby na pozadí uplynuvších staletí.
V rozjímání nad příběhy čínského mystika Čuang-c'eho rozvíjí Osho tři tisíce let staré taoistické poselství o dosažení seberealizace a pomáhá nám hlouběji porozumět sobě samým a svému životu.
Podle buddhistického názoru není nic trvalé a náš svět v každém okamžiku vzniká a zaniká. Většině z nás je tento názor cizí, protože žijeme v podivuhodném snu, který pokračuje od jednoho zrození k dalšímu.
Kniha o základních pilířích pravoslavné soteriologie, kterou napsal patriarcha Sergej ve svém raném období jako disertaci (1895), představuje vytříbenou polemiku s katolickými a protestantskými spisy.
Kniha přináší pohled do světa pravoslavné zbožnosti, u nás zatím málo známé, přestože v sobě skrývá hodnoty, jež nenajdeme nikde jinde. Ukazuje jedinečnou cenu pravoslaví jako náboženství pravdy a lásky založené na věrnosti Kristu.
