Kniha Relativismus a (post)pravda v demokracii se zaměřuje na klasickou i nově aktuální otázku pravdy, která je permanentně konfrontována, zpochybňována i negována relativismem, spekulací i postpravdou.
Série přednášek, které autor uvedl v rámci rozhlasového vysílání izraelské armády a ve kterých skrze novozákonní literaturu nahlíží na židovské kořeny tehdy vznikajícího křesťanství.
Text doporučoval ke studiu Ramana Maháriši svému nejbližšímu žákovi Anamalai swámimu. Je psán formou otázek a širších odpovědí, ve kterých se žák ptá svého Gurua na podstatu poznání.
Kdysi veškerý život v univerzu znal Květ života jako vzorec stvoření – geometrický tvar, který nás přivádí do fyzického bytí a vyvádí z něj. Pak jsme z velmi vysokého stavu vědomí upadli do temnoty a zapomněli na to, kým jsme byli.
Kniha se věnuje jednomu z předních filosofů německého idealismu J. G. Fichtovi (1762-1814), zejména jeho stěžejnímu spisu Základ všeho vědosloví a na něj navazujícímu Nárysu vědosloví vlastního.
Náboženské praktiky v japonských horských oblastech. Od úniku před pekly k zdraví prospěšným, ekologicky optimálním a duchovním praktikám konzumní společnosti.
Kniha se zabývá vývojem pravoslavné církve na území Československé republiky v letech 1918–1938, která reprezentují období jejích počátku a etablování v českých zemích, na Slovensku a na Podkarpatské Rusi pod vedením Srbské pravoslavné církve.
Kniha je volným souborem sedmi samostatných studií, které propojuje téma pravoslaví a nacionalismu. Úvodní stať je věnována významu křesťanské víry v současném světě z pravoslavného pohledu, následuje rozbor poměru pravoslavné církve k nacionalismu.
Ladislav Hejdánek je znám jako filosof, který se celý život snažil nově promýšlet téma pravdy. Tato kniha ovšem nechce představit Hejdánka jako filosofického teoretika pravdy, spíš jako jejího nebývale vášnivého milovníka.
Tato studie z oboru aplikované filozofické logiky hledá odpovědi a zkoumá, nakolik se mění logika výroků o neurčitých doménách v porovnání s logikou výroků, které popisují zcela určitý svět.
Kniha kolektivu domácích i zahraničních odborníků na dějiny knihtisku, hebrejskou typografii či židovské dějiny vychází k pětisetletému výročí vytištění první hebrejské knihy v Praze (1512).
Kniha Skautské vize vznikla na základě stejnojmenného cyklu kavárenských debat s různými osobnostmi společenského života. Někteří byli ve skautském oddíle krátkou dobu, jiní jsou dodnes ve skautském hnutí aktivní.
Paní Zdislava dosáhla svaté pověsti i svatořečení skrze svou obětavost, pomoc druhým, péči o rodinu, nemocné, zkrátka skrze lásku k bližním i k Bohu. A právě tuto její cestu se snaží kniha přiblížit.
Žít v přítomném okamžiku je podle Eckharta Tolleho pravá cesta ke štěstí. Nemá smysl trápit se minulostí a vynakládat úsilí vzhledem k budoucnu, když opravdový život se odehrává právě nyní a pouze teď s ním můžete něco udělat.