Kniha pamětí Josefa L. Fischera (1894–1973), jednoho z nejvýznamějších českýh filosofů dvacátého století, patří k základním dílům české memoárové literatury.
„Kdo zná světici z jejích listů a Dialogu s Boží Prozřetelností, cítí, jak i tímto dílkem vane její duch. Je to duch života hluboce ponořeného v Boha, duch opravdové lásky, která znamená naprostý zánik egoistických tendencí."
Svazek obsahuje tři spisy významného německého filozofa (1788–1860): O čtverém kořeni věty o dostatečném důvodu; O vůli v přírodě; Dva základní problémy etiky.
Co je symbol? Jak jej vykládat? Proč jej studovat?
Tato kniha poskytuje koherentní klasifikaci a interpretaci symbolů užitečných při výkladu profánních děl tak i posvátných textů.
Nejstarší dochovaná kniha strategického myšlení a nejstarší literárně doložená vojenská doktrína v dějinách lidstva je dnes již kultovním dílem o vojenské strategii.
Kniha vznikla na základě rozhovorů slavného fyzika Davida Bohma s indickým filosofem Džiddu Krišnamurtim, jehož dílo je někdy přirovnáváno k legendárnímu transcendentalistovi Henrymu Davidu Thoreauovi.
Otázka, která provází lidstvo odnepaměti, zní: Kde se vzalo zlo, unde malum? Není divu. Vesměs se shodneme na tom, že svět není v pořádku. Všichni dobře víme, že existují nemoci, zrada, nenaplněné touhy, zoufalství. J
V knize Řeč o Bohu podává J. P. Ondok základní charakteristiku analytické filosofie - tj. filosofie "obrácené k jazyku", orientované na logickou formalizaci jazyka a analýzu užívání přirozeného jazyka.
Jeden ze stěžejních textů renesanční filosofie. Původně zahajovací řeč k disputaci nad 900 filosofickými tezemi, kterou třiadvacetiletý kníže z Mirandoly hodlal v r. 1486 svolat do Říma.
Stále aktuální promluvy významného myslitele. Předkládaný svazek obsahuje tři promluvy na toto téma: „Řeč o vychování“, „Vzdělání a pohled na svět“ a „O výchově charakteru“, které Buber vztahuje ke třem stadiím své pedagogické práce.
Jeden z nejznámějších krátkých textů Nietzschova raného období (z roku 1873), za autorova života nevydaný. Obsahuje první náběh ke kritice metafyziky, který vychází z metaforičnosti lidského poznání.
Obhajoba Eckhartových myšlenek odsouzených papežskou bulou z roku 1329. Filosoficky přesný rozbor ústředních Eckhartových témat, jako je rození Božího Syna v duši, zbožštení člověka či jeho sjednocení s Bohem v "základu duše".
Odkud se bere nepochopitelná efektivnost matematiky? Jaká je specifičnost matematického poznání vzhledem k jiným druhům poznání? Jakou roli zde hraje pythagorejská filosofie, která vidí podstatu světa v číselných vztazích?...
V této knize si Eliade klade otázky po smyslu historické existence člověka. Jak sám uvádí v předmluvě, vhodným podtitulem knihy by mohl být „Úvod do filosofie dějin“.
