Záznam cyklu rozhlasových dialogů Petra Vaďury s RNDr. Ivanou Vlkovou, řeholní sestrou řádu dominikánek a děkankou Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci o knize Izajáš, jednom z vrcholných textů Starého zákona.
Turínské plátno patří mezi nejpodivuhodnější křesťanské relikvie. Ačkoli je jeho pravost stále nejasná, jeho spirituální působnost je nezpochybnitelná.
S užitkem budou tuto knihu číst nejen kazatelé, ale právě ti, kteří sedávají pod kazatelnou či lidé, kteří se zajímají o to, o co vlastně v kázání jde a co od něj mohou očekávat.
V deseti statích, pohybujících se na rozhraní duchovních úvahy a religionistického pojednání, vede autor čtenáře od nejstarších podob náboženského života až do současnosti.
Publikace vychází z přednášek pronesených v rámci druhého ročníku Letní školy liturgiky v želivském klášteře v roce 2019, jež byla věnována iniciačním svátostem.
Zpověď profesora religionistiky, bývalého propagátora buddhismu o důvodech jeho konverze k římskokatolické církvi. Klade víru v objektivní, jasně poznatelnou pravdu a mravní hodnoty.
Tato knížka pojednává o vlastenectví. Jen málokteré téma vzbuzuje v české společnosti tolik emocí a sporů, v současné době snad víc než kdykoli předtím.
Literární útvar podobenství měl dlouholetou tradici už v hebrejském starozákonním písemnictví. Znalci zákona jej užívali pro názorné objasnění své nauky. Jinak tomu však bylo u Ježíše. Podobenství jsou u něho bezprostřední součástí jeho poselství.
O ženách-teoložkách se obvykle mluví v souvislosti s feministickou problematikou. Jaká však je teologie žen, které netematizují své ženství ani sexuální orientaci?
Kancionál český mnohostranně literárně činného jezuity
Matěje Václava Šteyera (1630-1692) patří k
nejobsáhlejším i nejvydávanějším bohemikálním
kancionálům.
Slavná francouzská medievistka Marie-Madeleine Davy (1903-1998) ve své knize Románská symbolika zkoumá úlohu symbolů v románském umění a role symboliky v životě člověka 12. století.
V knižním rozhovoru se Tomáš Halík a dominkánský kněz Tomasz Dostatni pokoušejí stanovit souřadnice duchovní mapy postkřesťanského a postnáboženského člověka dneška, jemuž především je kniha určena.
Kniha se věnuje historii jedné z nejposvátnější relikvií své doby - kopí, kterým římský setník Longinos probodl Ježíši na kříži bok. Dozvíte se např., že kopí získal Karel I. Veliký, Karel IV. či Adolf Hitler.
