Výsledek pro: kniha o praze

„Kafka? To byl ten spisovatel, kterého nebavila úřednická rutina a celý život strávil v Praze?“ Opak je pravda. Novinářka Judita Matyášová a fotograf Jan Jindra odhalují jiného Kafku.

Román popisuje skutečný příběh dvou milenců – Ládi a Věry. Láďa podniká, je rozvedený a žije lezením. Věra řídí laboratoř v Praze a její muž pracuje jako právník. Jsou bezdětní, ona spí s Láďou a ještě jedním mužem. Třicítku má za sebou, touží po dítěti.

Druhý díl fantasy pentalogie, která se proslavila nejen díky bravurnímu literárnímu ztvárnění, ale také díky filmovému zpracování prvního dílu. i Romány, zasazené do Moskvy let 90., popisují trvalé soupeření sil Dobra a Zla.

Rozsáhlá kniha vzpomínek významného českého diplomata Jaromíra Kopeckého (1899-1977) je významným příspěvkem k poznání československých dějin 20. století.

Známý a oceňovaný architekt Petr Šramota, narozený roku 1937 v Praze a od třiceti let trvale usídlený v Nizozemí, si nezvolil název své autobiografie náhodou. Hvězdy jej totiž provázejí po celý plodný a naplno prožitý život.

Švýcarský kritik William Ritter (1867–1955) byl prvním francouzsky píšícím autorem, který se systematicky zajímal o kulturní život střední Evropy.

Nový román Dana Browna, vůbec nejprodávanějšího spisovatele na světě, vyšel 9. září 2025 v newyorském nakladatelství Doubleday – a v týž den také v nakladatelství Argo v českém překladu Michaly Markové a Davida Petrů.

Hudební skladatel Viktor Ullmann (1898–1944) bývá počítán mezi tzv. „terezínské skladatele“, neboť zde, v „ghettu“ Terezín a poté v nacistickém vyhlazovacím táboře Osvětim, se tragicky uzavřel jeho životní osud.

Čtyři dlouholeté kamarádky na prahu čtyřicítky zjišťují, že se svými životy, které si vybudovaly, nejsou spokojené. Všechny touží po změně zaběhaných stereotypů, každá z nich k ní však přistupuje jinak.

Spoluzakladatel Svazu průmyslu ČR a popřevratový top-manažer holdingu ČKD Praha se po ukončení své aktivní kariéry zabývá otázkami filosofie, politické ekonomie, politologie a kultury.

Pantáta Bezoušek je výminkář z Nové Vsi pod Zvičinou. Před pár lety mu zemřela žena a on cítí, že jeho konec také není daleko. Chce se ještě naposledy podívat k synovi do Prahy.

Hodiny francouzštiny přináší krátký vhled do nelehkých poválečných let, a to očima hocha, který se již ve svých jedenácti letech ocitá na prahu dospělosti.

Autorka vypráví příběh neprůbojné, ale silné ženy na prahu nové životní kapitoly, který obsahuje groteskní momenty, účtování, ale samozřejmě i nostalgii a smutek.

Autor putoval z Prahy do Santiaga de Compostela po etapách v letech 1991 – 1996; byl jedním z prvních Čechů, kteří se na tuto pouť vydali po otevření hranic. II. díl pojednává o pouti z Le Puy do Santiaga a na konec světa, vykonané v letech 1993-96.

Věra Gissingová se narodila v roce 1929 v Čelákovicích u Prahy rodičům židovského původu. V červenci 1939 odjela společně se sestrou Evou jedním ze záchranných transportů, organizovaných britským makléřem Nicholasem Wintonem, do Velké Británie.

Dvě mladé dívky na prahu dospělosti touží po lásce a štěstí. Jejich životní cestu však ovlivňují nejen více či méně silní muži, ale hlavně dramatické události ve společnosti po sametové revoluci.

Autentický příběh nemotorného, ale milého kotěte ve své nové lidské rodině na okraji Prahy. O tom, jak to všechno začalo jeho záchranou ze slepičího kurníku a jak se z nechtěného přírůstku stal miláčkem celé rodiny včetně jejích zvířecích obyvatel.

Záznamy zachycují období let 1997–2011 a zaznamenávají události z Prostředního Vydří, ale i z Prahy a Staré Říše. V řadě případů je každá událost líčena z pohledu obou autorek.

V létě v roce 1982 se ve španělském Alicante v letním bytě MUDr. Dohnala setkala herečka Lída Baarová (7. září 1914, Praha – 27. října 2000, Salcburk) se spisovatelem Josefem Škvoreckým. Zde je jejich rozhovor.