Další svazek edice Zmizelé Čechy seznamuje čtenáře slovem i obrazem s kouzelným krajem Pošumaví, který leží ve stínu šumavských hor, ale i turistického zájmu. A přitom může mnohé nabídnout.
Dodnes málo známá, ale nesporně pozoruhodná životní cesta Boženy Laglerové vedla ve zvláštním napětí mezi uměním divadelní pěvkyně a nadšené letkyně. Její pilotní kariéru v Evropě i v zámoří včetně USA provázela řada velmi dramatických událostí.
Třetí z plánovaných šesti svazků první kompletní kritické edice korespondence Karla Havlíčka (1821–1856) obsahuje dopisy z období, v němž se Havlíček stal redaktorem Pražských novin a České včely, a tedy i veřejně činnou a veřejně známou osobou.
Překlad první obrazové Janákovy monografie rakouského autora Norberta Kieslinga, s více než šesti sty barevnými reprodukcemi, přináší s erudicí i citlivostí všechny fazety architektova života a díla.
Už jako devítiletý sdělil Jiří Grygar svým rodičům, že by chtěl být hvězdářem. Už tehdy ho fascinovalo, že existují způsoby, jak se něco dozvědět o povaze věcí, kterých se nemůžeme dotýkat a ani je nějak ovlivnit v jejich počínání.
Publikace je prvním komplexním pokusem o retrospektivní pohled na život a dílo malířky Natálie Maslikove-Schmidtové (1895–1981), která patří od poloviny 40. let 20. století mezi výrazné představitele "primitivního" umění ve světě.
Memoáry výrazné básnické osobnosti. Kuběna s až dokumentaristickou přesností (ale současně i básnickým vhledem) popisuje kulturní dění v 50. a 60. letech, svá setkání s mnoha legendami literárního života, ale také svými generačními vrstevníky.
Tato ilustrovaná biografie přináší čtenářům životní příběh Madonny, která je považována za
nekorunovanou královnu populární hudby, doprovázený unikátním souborem 200 klasických,
vzácných i málo známých fotografií.
Obsáhlá publikace přináší pohled na dějiny divadla posledních třiceti let a to z pohledu sedmi ročníků Pražského quadrienále, asi nejvýznamnější přehlídky světové scénografie.
Perspektiva představuje jedno z nejkomplexnějších dobrodružství evropské civilizace a zároveň je vnímána jako jeden z jejích největších úspěchů. Je také patrně jediným výraznějším výsledkem vzájemné spolupráce mezi sférami umění a vědy.
Jestli má někdo právo nezatíženě sepsat vzpomínky na český předrevoluční underground, nástup nové vlny i překotné kulturní a celospolečenské změny kolem roku 1989, pak je to právě Ivo Pospíšil.