Pařížský deník, pátá básnická sbírka Terezy Riedlbauchové, je postaven na principu zrcadlení, odrazu, dialogu a prostupují ho fragmenty snů a deníkových zápisů. Binární princip je ve skutečnosti základem k pluralitě.
Mezi starověkými papyry od Mrtvého moře je nalezen pozoruhodný svitek. Pochází zprvního století našeho letopočtu a vše nasvědčuje tomu, že obsahuje pravdivé vylíčení Ježíšova života, jak ho zachytil Jehuda iš Karijot – Jidáš Iškatriotský.
Provazochodkyně přináší napínavou a velmi propracovanou sondu do složitých motivů idealismu a odvahy těch, kteří nepřestali bojovat ani poté, co druhá světová válka dávno skončila.
Kniha seznamuje veřejnost s nově nalezenými, dosud nepublikovanými deníky židovského chlapce Petra Ginze (1928-1944), které si vedl v Praze v letech 1941-1942 před svou deportací do koncentračního tábora Terezín.
Jan Blesík (1909–1985) prožil na Novém Světě desítky let a podrobně zmapoval tuto kouzelnou lokalitu staré Prahy. Postupoval dům od domu, zaznamenal jejich historii, slavné i obyčejné postavy, které tu žily. Autorce konceptu knihy Heleně H. Zahrádeck
Kniha je příjemným, zasvěceným,
nicméně subjektivním pohledem autora na historická
i technická fakta týkající se zrodu a fungování
slavného pražského orloje, která jsou zároveň obestřena
mimořádně čtivým, mnohdy napínavým předivem
mýtů a legend.
Kniha navazuje na první díl Tety Joleschové. Je stejně svižným kaleidoskopem kavárenských historek, mozaikou drobných lidských osudů a obrazem středoevropských intelektuálních vrstev na prahu 30. let 20. století.
Odborná publikace navazuje na předchozí monografie Zkušenost exilu (2017) a Příběhy exilu (2018), které byly výsledkem práce na výzkumném projektu, který probíhal v letech 2016–2018 v Památníku národního písemnictví za účasti badatelů.
Vydejme se už podruhé za brněnskými příběhy, které by jinak zůstaly v temnu archivů. Příběhy jsou to úsměvné, poučné, pitoreskní i roztomilé. A třeba i inspirativní.
Velkolepá publikace, která navazuje na stejnojmennou výstavu, podrobně zachycuje jeden z nejdůležitějších kulturních a uměleckých proudů Evropy 14. a počátku 15. století.
Anglický filozof a politolog John Gray ve svých esejích pokračuje ve vytříbeném, přitom však velmi břitkém, až nelítostném odhalování klamné iluze lidstva, která se nazývá víra v pokrok.