Kancionál český mnohostranně literárně činného jezuity
Matěje Václava Šteyera (1630-1692) patří k
nejobsáhlejším i nejvydávanějším bohemikálním
kancionálům.
Chetitská čítanka je určena především začínajícím studentům chetitštiny, ale i dalším zájemcům, kteří se s ní chtějí seznámit či ji mohou komparativně využít při studiu dalších jazyků.
Osu knihy tvoří životy tří výrazných osobností – Melchiora, Kateřiny a Kryštofa z rodu svobodných pánů z Redernu. Původem slezská šlechtická rodina je představena v době svého působení v Čechách (1558–
1621).
Výbor z díla doc. Pavla Nováka (1932–2007) představuje vůbec první samostatné vydání vědeckých příspěvků českého jazykovědce – obecného lingvisty, bohemisty a albanisty, který spojil své odborné působení především s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy
Heslář české avantgardy je kolektivním projektem, jehož cílem je rekonstrukce vybraných stěžejních pojmů a konceptů, které česká umělecká avantgarda zavedla zejména do literatury a výtvarného umění.
Letos v dubnu uplyne 155 let, kdy se v malém městečku nedaleko Prahy narodil Viktor Oliva – malíř, designér, ilustrátor a afišista, jehož uměnovědná literatura poměrně dlouho a poněkud neprávem přehlížela.
Tato publikace, která vychází u příležitosti výstavy, poprvé mapuje americkou malbu 60. a 70. let Ladislava Sutnara, legendy produktového a grafického designu.
Monografie sleduje klíčové otázky a problémy,
s nimiž se republika musela potýkat: začlenění menšin do
fungování státu, přístup státní správy a samosprávy k zástupcům
národnostních minorit, jejich vztah a identifikace s novým státem.
Sedm osobností české a slovenské vědy reaguje na přezíravý postoj vůči humanitním a společenským vědám osobně laděnými texty, ve kterých seznamují se svými obory a apelují na jejich nezbytnou roli v životě jedince i společnosti.
Kniha přináší vůbec poprvé nejen detailní historický popis Palachova příběhu a jeho radikálního protestu, ale přibližuje také jeho teologickou, filosofickou i uměleckou reflexi.
Ačkoliv Matěj Václav Jäckel patří spolu Ferdinandem Maxmiliánem Brokofem a Matyášem Bernardem Braunem k nejvýznamnějším sochařům českého baroka, podrobná práce zabývající se jeho životem a dílem vyšla naposledy v roce 1940.
Tato kniha se ve dvanácti kapitolách zabývá různými, avšak vnitřně propojenými tématy renesanční filosofie: teorií sympatie, jejími antickými zdroji a jejím renesančním rozvedením, především u lutheránských autorů šestnáctého století.
Pokus o sondu do duše dívky, která v r. 1973 v Praze na Letné úmyslně zabila nákladním autem osm lidí. V úterý 10.července 1973 dvaadvacetiletá Olga Hepnarová nasedla do nákladního auta a v Praze na Letné vjela do lidí čekajících na tramvaj.