Autor, český historik specializující se na středověké dějiny Slovanů a především na období velkomoravské, cituje písemné dobové prameny a na základě jejich interpretace podává čtenářům obraz Velké Moravy.
Hospodářské krize jsou atributem moderní doby. Mají nejen rozměr hospodářský, ale i své rozměry sociální, politické, ba i kulturní či mravní. Formují podoby ekonomik, vzorce lidského chování, myšlení.
Projekt Jiřího z Poděbrad, od jehož zrodu uplynulo již více než 550 let, nepochybně patří k nejznámějším politickým projektům českých dějin, není-li mezi nimi dokonce ten vůbec nejslavnější.
Kniha ruského historika Borise Nikolajeviče Florji se zabývá náboženskými vztahy ve slovanském světě bezprostředně po církevním rozkolu roku 1054. Věnuje se církevní unii Bulharska a Srbska s Římem v první třetině 13. století.
Publikace je věnována analýze role náboženství v české společnosti ve 20. a na začátku 21. století a proměnám vztahu české společnosti k tomuto významnému kulturně-společenskému fenoménu.
Monografie na téma z pozdní renesance má celkem dvacet osm kapitol. Uvádí souvislosti náboženské, kulturní a ekonomické atmosféry života v pozdní renesanci, manýrismu.
Chamberlain je jako jeden z aktérů mnichovského ponížení Československa trvale spjat s touto nejtraumatičtější epizodou českých moderních dějin.Politika appeasementu zapříčinila druhou světovou válku se všemi jejími tragédiemi lidskými i politickými.
Palestinští křesťané jsou původními a přímými dědici nejstarší církve světa, církve Svaté země. Jak se tito křesťané vypořádali s politicky komplikovaným 20. stoletím, tedy především se vznikem státu Izrael, ale i s rozpadem Osmanské říše?
V dvousvazkové publikaci je detailně zdokumentována téměř 150 kilometrů dlouhá pevnostní linie, která byla podél Vltavy za přísného utajení vybudována v krizovém roce 1938.
Ústředním tématem monografie je eschatologické myšlení českých protestantských intelektuálů v přelomovém období kolem Bílé hory a v následujících letech jejich exilu.
Americký historik se ve své práci věnuje pádu komunismu v zemích Střední Evropy v roce 1989. Zaměřuje se především na vystoupení nových hnutí obyčejných lidí, která probíhala v předcházejících letech.
V této knize se Michael Grant soustřeďuje na osobnosti kulturního, společenského, uměleckého a politického světa klasického Řecka, jež formovali svou i následné civilizace.
Reprezentativní publikace představuje více než třicet příspěvků od předních českých historiků na téma sociálního a profesního vývoje obyvatelstva v 19. století.
Publikace přináší pohled na základní rysy českého katolicismu ve 20. století, na jeho proměny vzhledem k procesu sekularizace i vzhledem ke celospolečenským kontextům (ideologie a praxe nacismu a především komunismu).
