Výsledek pro: kontexty

Tragické příběhy českých dekadentů.

Kniha Marie Zimmermannové je věnována odbornému dílu Josefa Hronka (1890-1954), řádného profesora katechetiky a pedagogiky na Římskokatolické cyrilometodějské fakultě v Praze.

Deník Nicholase Cresswella z let 1774-1777 je strhujícím dokumentem, jenž den po dni mapuje prolínání individuálního osudu s mašinérií celospolečenské krize, ústící do revolučního převratu.

Dvojjazyčná publikace se zaměřuje na kulturní výměnu spjatou s pobytem filmařů ze třetího světa v Československu. Zahrnuje rozhovory s některými z režisérů.

Edice Osobnosti české scénografie Monografie scénické a kostýmní výtvarnice Jany Zbořilové (*1953), kterou v roce 2016 vydal Institut umění – Divadelní ústav, mapuje její více než čtyřicetiletou divadelní a filmovou tvorbu.

Autoři tohoto mrazivého životopisu líčí generála Ericha Ludendorffa, jednu z nejdůležitějších, ale i nejméně známých postav první světové války, jako „muže beze stínu“, jako neproniknutelnou osobnost.

Jan Kühn patří k zásadním představitelům české sbormistrovské školy, který položil základy modernímu profesionálnímu sborovému zpěvu u nás.

Vzpomínková kniha na pražské studentské spolužití pozdějšího vynikajícího historika a esejisty Zdeňka Kalisty (1900-1982) s básníkem, prozaikem i dramatikem Jiřím Wolkerem (1900-1924).

Publikace Jiřího Pavlíka je věnována legionáři a královéhradeckému rodáku Otakaru Červenému, který nebojoval se zbraní v ruce na bojištích první světové války, ale významnou měrou přispěl k zformování československého zahraničního odboje a legií.

Paměti významného českého nakladatele Františka Laichtera (1902–1985), nejmladšího ze tří synů nakladatele Jana Laichtera (1858–1946).

Práce Josepha M. Davise se zabývá životem a dílem rabína Jom Tov Lipmana Hellera (1578-1654), významného znalce Talmudu, známého svým zájmem o židovskou filosofii, ale také hebrejskou gramatiku, matematiku a astronomii.

Ojedinělá a reprezentativní antologie přináší ukázky z děl žen, v jejichž literární tvorbě se nějak odrazila tematika nacismu a holocaustu.

Výpravná kniha podává mnohotvárnou a objevnou výpověď o procesu přijímání a zavrhování jedné z nejkontroverznějších osobností moderní literatury nejen v Čechách.

Kniha pojednává o životě a díle Quida Šimka, litomyšlského kupce, sběratele, muzejníka, soukromého kronikáře, insitního malíře a velkého humoristy, jehož životní dílo, zejména kronikářské a malířské, se stalo pramenem pro poznání každodennosti jeho doby.

Monografie se věnuje osobnosti předčasně zesnulého historika Ladislava Hofmana (1876-1903), kterého autorka vykládá z hlediska dispozic výjimečného talentu a vzdělanosti i evropského kulturněhistorického kontextu.

S mnoha mysliteli, počínaje už těmi osvícenskými, sdílel Masaryk přesvědčení, že demokracie je jediný systém, který je schopen řešit problémy společnosti nenásilně a ku prospěchu většiny jednotlivců a celku, nikoliv na úkor slabších.

V knize najdete čtyři samostatné menší i rozsáhlejší studie k tématům filosofie Thomase Reida, jež by mohla upoutat zájem naší odborné veřejnosti a studentů, neboť skotské osvícenství představuje fascinující kapitolu evropských kulturních dějin.

Kniha vydávaná v souvislosti s výročím tohoto Habsburka, českého místodržícího, nositele renesanční kultury v českých zemích, stavitele pražského letohrádku Hvězda.

Jedinečný životopis herce, který jako jeden z mála česko-slovenských umělců prošel doslova celý svět.

Jako celek představuje monografie Ztracen v dějinách Jana M. Kolára jako složitou a rozporuplnou osobnost, autora ztraceného v dějinách, s nimiž byl ovšem svým údělem i dílem nedílně spjat.