Autorka ve své zatím poslední knize dává odpověď na otázky, související s převratnými změnami v divadelním umění asijských zemí, k nimž došlo v průběhu 20. století.
Moderní a stylový kapesní průvodce Hongkongem z úspěšné řady, kterou připravují zasvěcení autoři z magazínu Wallpaper. Přináší top ten z oblasti designu, architektury, umění, ale i dobrého jídla a skvělého ubytování v metropolích.
V odborné literatuře, zabývající se historickými konstrukcemi jako "abecedou" poznávání historických staveb (tedy klíčové součásti hmotné kultury a památkového fondu) chybělo dosud stručné a přehledné shrnutí základních informacíí.
Kniha je zároveň praktickou příručkou současného kameramana a zároveň hloubavou studií ontologické podstaty filmu. Autor se vyhraňuje vůči módě postprodukční úpravy filmových obrazů a navrací se ke kořenům vzniku pohyblivých obrazů.
Renomovaná autorka hodnotí český šperk v širších historických souvislostech jakožto výtvarné dílo srovnatelné s artefakty v ostatních oblastech užitného a volného umění.
Princip konstrukce je tématem deseti bohatě ilustrovaných statí, které přinášejí jak pohled na výběr z autorova díla, tak i na jeho osobní přístup k otázkám konstrukce a teorie formy.
Kolektivní monografie navazuje na úspěšný výzkumný a výstavní projekt UMPRUM a Národní galerie Budování státu: reprezentace Československa v umění, architektuře a designu.
Tato kniha mapuje současné české vizuální umění od roku 1990 do roku 2014 na pozadí doby, která radikálně změnila způsob života naší společnosti a v níž jsme poprvé dostali šanci skutečně vstoupit do světového kontextu.
Ústřední téma knihy představuje osobnost hraběte Jiřího Jana Jindřicha Buquoye a jeho aktivity na poli uměleckého mecenátu v Čechách v polovině 19. století, zejména s ohledem na jeho zájmy v oblasti krajinotvorby, architektury, sběratelství.
Díky vynikajícímu přehledu a analýzám nabízí tato kniha čtenáři hlubší nahlédnutí do motivací dvou architektů, kteří jsou si tak blízcí, a přece tak vzdálení.
„Kultura“, „styl“, „forma“, „obraz“, „médium“, „kontext“ nebo „materiál“ jsou pojmy, s kterými běžně operujeme, když přemýšlíme o minulých i současných uměleckých dílech.
